pondělí 29. prosince 2014

SILVESTR

JASPER
Já, Alice a ostatní Cullovi jsme se balili do Denali, protože se blížil silvestr a my byli domluvení, že ho strávíme u nich. Moc jsem se těšil, protože jsem tam měl také pro svou lásku nachystané překvapení, ale ona o tom zatím snad nevěděla. Slíbila, že se nebude dívat do naší budoucnosti.
        „Tak, máš vše, lásko?“ Zeptala se sladce Alice.
        „Hmmm…no nevím.“
Alice se na mě udiveně podívala a já jí vzal za ruku a přitáhl si jí k sobě a něžně jí políbil.
        „Teď už ano.“ Odpověděl jsem a znovu jí políbil.
        „V tom případě já taky.“ Usmála se a pak jsme vzali kufry a šli dolů.
Dole byla Esme, Carlisle, Emmett a Rose, ale Edward s Bellou a Renesme chyběli, jako vždy.
Protočil jsem oči a odnesl s Alicí kufry do auta.
        „Omlouváme se za zdržení.“ Sípala Rennessme.
        „Jsi nemocná?“ Zeptala se Alice.
        „Ne…jen musím popadnout dech.“
Když byli všichni připravení, nasedli jsme do aut a vyrazili.
Za dvě hodiny jsme byli v Denali, tam nás přivítal Eleazar s Carmen a jejich rodinou.
Večer jsme si povídali, jak to zítra provedeme.
        „No vezmeme vás na náměstí, kde se koná ohňostroj a pak někam zajdeme.“ Řekla Carmen.
        „Carmen..já s Alicí by jsme pak chtěli být sami, jestli by vám to nevadilo.“ Prosil jsem jí.
        „Ovšem jak chcete, je to na vás.“ Odpověděla Carmen.
Usmál jsem se na ní a zpozoroval Alice, jak se na mě tázavě podívala.
        „Copak máš v plánu, lásko?“ Řekla Alice, žadonivým hlasem.
        „Nech se překvapit, hmmm.“
Alice se jen usmála, ale cítil jsem z ní zvědavost.
Druhý den jsme se bavili koulováním, procházkou a večer nás Denalijští vzali na náměstí, kde od 8 hodin začínal ohňostroj.
Odbila osmá a na obloze se to rozzářilo několika barvami. Byla to nádhera. Alice překypovala štěstím, ale protože před ní stál Emmett, který byl moc vysoký, moc toho neviděla.
Trochu jsem do něj drcnul, aby Alici uhnul. Jen zamručel ,ale udělal, co jsem chtěl.
Moc jsem si to užíval, ale byl čas zmizet.


ALICE
Ohňostroj byl nádherný, ale Jasper mi najednou stiskl jemně ruku a kývl na mě, abych ho následovala.
        „Kam mě to vedeš?“ Usmála jsem se.
        „Uvidíš.“ Políbil mě a dal mi ruku kolem pasu.
Vedl mě tak čtvrt hodiny, pak jsme dorazili k zamrzlé řece.
Všude byla světýlka a u lavičky, která tam stála, byl baťoh.  Jazz mě k ní dovedl, posadil mě a klekl si ke mně.
        „Co to děláš, lásko, už jsme se snad vzali ne?“
Jazz se hlasitě zasmál a pak řekl.
        „Ano, to máš pravdu andílku, ale pamatuješ, jak si mě tuhle žádala, abychom šli bruslit?“
Přikývla jsem.
Pak si Jasper vzal batoh a zněj vydal dvoje brusle.
        „Jazzy…ty jsi dokonalej.“ Usmála jsem se, sklonila se k němu a políbila jsem ho.
        „No nevím, ale Kate mi s tím trochu pomohla, víš.“
Při těch slovech mi nandal brusle a pak se sám posadil a obul si svoje.
        „Jdeme?“
        „Lásko…já nevím, jestli to ještě umím.“  Byla jsem trochu nervózní.
Jasper mně chytl za ruce a vedl mě k zamrzlé řece.
        „Neboj se, lásko, je to jako tanec. Jen se nech vést ano?“
Nadechla jsem se a oba jsme vstoupili na led.
Jasper mě vedl a já byla nesmírně šťastná.
        „Můžu to zkusit sama?“
        „Jestli si troufáš?“
Přikývla jsem a pomalu se pustila Jaspera.
Zavrávorala jsem, ale pak jsem na to přišla, jak to mám dělat.
        „Výborně Alice…jde ti to, lásko.“ Chválil mě Jasper.
Poslala jsem mu pusinku.
Bylo to tak krásné, vítr ve vlasech a Jasperova vůně ve vzduchu.
Bruslila jsem a Jasper se na mě díval. Už jsem se rozhodla vrátit se k němu, políbit ho a poděkovat mu.
Udělala jsem pohyb, abych se k němu rozjela, ale najednou jsem uslyšela tiché křupnutí. Rychle jsem se podívala na Jaspera.
        „Alice, co je?“ Křikl Jasper, ale než jsem mu stihla odpovědět, podlomil se pode mnou led a já byla ve vodě.
        „ALICE…ALICE!!!!“
Chtěla jsem vyplavat, ale brusle mě táhly ke dnu a proud mě unášel pryč.  Zadržovala jsem dech, ale už to nešlo a já se nadechla. Do plic se mi nahromadila voda a já lapala po dechu. Snažila jsem se zůstat při vědomí, ale už jsem přestávala vnímat.
Už jsem myslela, že tam zůstanu, když mě někdo popadl za ruchu a táhl mě ven.
       

JASPER
Vytáhl jsem Alici na břeh, sotva dýchala.
        „Alice…klid.“
Malinko jsem jí zmáčkl hrudník a ona začala kašlat vodu, kterou vdechla.
Rychle jsem jí přetočil na bok, aby to šlo ven.
        „Ehe ehe ehe…Jazzy.“ 
        „Klid, už je to dobrý, budeš v pořádku.“ Utěšoval jsem jí a přehodil přes ni svojí bundu, kterou jsem si sundal, abych jí vytáhl.
Celá se třásla.
        „Promiň, lásko, tohle jsem nechtěl.“ Omlouval jsem se jí a zapnul jí bundu.
        „Za co se omlouváš…nemohl jsi to vědět.“ Špitla a znovu se rozkašlala.
        „Chci domů, prosím.“
        „Jistě Alice.“ Popadl jsem baťoh, vzal do náručí Alici a šli jsme k Denalijsým domů.
        „Prosím zatopte.“ Poslal jsem Edwardovi myšlenky.
Když jsme dorazili, holky se jí ujaly a odnesly jí do koupelny.
        „Ty jsi v pořádku?“ Ptal se Carlisle.
        „Jo.“ Zabručel jsem a čekal, až bude Alice v pořádku.


ALICE
Holky mě vedly do koupelny, kde mě svlékly a posadily do horké sprchy.
Byla jsem v šoku a stále viděla led nad sebou a Jaspera jak vyděšeně kouká, když jsem spadla pod vodu.
        „To bylo strašné.“ Prohlásila jsem, když mě Esme zabalovala do teplého županu.
        „To bude dobré Alice, pojď, odvedeme tě do obýváku, tam je Jazz, který se o tebe postará.“ Uklidňovala mě Bella.
        „Alice…je ti lépe?“ Ptal se Jazz a objal mě.
        „JJ jo…jsem jen trochu v šoku. Bála jsem se, že tam zůstanu uvězněná.“ Vzlykla jsem a zabořila hlavu na jeho hrudník, který se pravidelně zdvihal a klesal.
        „Já vím, já taky, ale už je to dobré, pojď, odpočineš si.“ Jasper si se mnou sedl a já se schoulila v jeho náručí. On mě ještě přikryl a přitáhl si mě.
        „Ale..než se to stalo, bylo to prima…díky.“

Jasper si jen povzdechl a hladil mě ve vlasech občas mě políbil a já se brzy v jeho krásném náručí uklidnila a usnula. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Dokonalý pár