Alice a Jasper: prosince 2014

středa 31. prosince 2014

FOREVER

PLAKÁT NEW MOON

pěkný silvestr

jeeeeeeeeeeeee

JASPER HALE ZE VŠECH DÍLŮ

ALICE CULLEN ZE VŠECH DÍLŮ

přeji vám šťastný nový rok

JASPER A ALICE ECLIPSE

BELLINA OSLAVA S ALICINA POHLEDU, ( TROCHU JINAK)

Jela jsem s Jasperem do školy a moc jsem se těšila na Bellu, která měla dneska narozeniny. Koupila jsem jí šaty, o kterých jsem věděla, že se jí budou líbit.

Konečně jsme byli ve škole a já spěchala po schodech za Bellou a Jasper za mnou.

Konečně jsem jí spatřila, přeskočila jsem zábradlí a řekla jsem.

„VŠECHNO NEJLEPŠÍ.“ Objala jsem jí a Bella mě stiskla a zasyčela na mě, abych byla potichu. Nechtěla totiž, aby to všichni věděli.

Odtáhla jsem se od ní a s omluvným úsměvem jsem jí podala dárek.

„Viděla jsem, jak to otevřeš a byla jsi nadšená. Vezmi si to dneska na oslavu.“ Prosila jsem jí, ale Bella si jen povzdechla.

„No tak prosím, bude legrace.“

„Tak dobře.“ Odpověděla po chvíli Bella a já věděla, že to byla Jasperova zásluha. Udělal by všechno, abych byla spokojená.

„Skvělí, tak dneska v sedm.“ Zajásala jsem a odtančila jsem k Jasperovi.

„Jaspere…žádný ovlivňování emocí.“ Prosila Bella.

„Promiň Bello…všechno.“ Chtěl to doříct, ale Bella se na něj podívala naštvaným pohledem.

„No tak nic.“ Dořekl Jasper a spolu jsme odešli do třídy.

Strašně jsem se těšila na oslavu, jak to připravíma Bella bude nadšená.

Jasper seděl vedle mě v lavici a oba jsme dělali zadanou práci.

Dostala jsem vizi. Bella rozbalovala dárek a řízla se o papír, můj milovaný Jasper se neovládl a ublížil jí.

„Alice...co je?“ Špitl ke mně Jasper.

„Řeknu ti to po hodině v autě.“ Odpověděla jsem a snažila se přijít na to jak zajistit, aby se nevyplnila moje vize.

Po hodině jsme odešli do auta, už jsem startovala, když mě Jazz oslovil.

„Alice, co jsi to ve třídě viděla?“ Vypla jsem motor a s povzdechem jsem se na něj otočila.

„Jazzy, dneska bys na oslavě Belly neměl být.“

Jasperovo obočí se stáhlo a malinko zavrčel.

„Proč? Něco jsem provedl?“

„ Ne lásko, ale viděla jak se Bella řízně o papír a ty se neovládneš. Jen nechci, abys trpěl.“ Snažila jsem se, aby to nevypadalo, že ho tam nechci, protože jsem ho tam moc chtěla.

„Dobře Alice, půjdu třeba na naší louku a až to skončí, zavoláš mi nebo za mnou přijdeš.“ Odpověděl tak klidně, až mě to překvapilo.

„Copak, ty se nezlobíš?“

„Ne, nechci Belle a hlavně tobě ublížit…raději budu stranou.“ Odpověděl a políbil mě na čelo.

Usmála jsem se a jeli jsme domů.

Jazz se mi snažil pomoct s vízdobou, ale já to chtěla udělat po svém, přesto byl stále v mé přítomnosti. Když jsem to měla hotové, odbíjela šestá.

Ještě jsme utekli na půl hodiny do pokoje, abychom mohli být sami.

„Jazzy, moc bych si přála, abys tu byl.“ Špitla jsem.

„Nic nebudeme riskovat, lásko.“ Odpověděl a pohladil mě.

„Asi, bych měl vyrazit.“ V jeho hlase jsem slyšela nervozitu a strach.

Pak jsme oba vstali a Jasper mě dole políbil na rty.

„Užijí si oslavu lásko..těším se na tebe.“ Bylo mi strašně, když jsem Jaspera musela nechat odejít.

Pak už jsem běžela pro Bellu, která čekala s Edwardem v Carlislově pracovně.

„JE ČAS, JE ČAS, JE ČAS.“ Volala jsem a odtáhla Bellu z Edwardovi náruče.

Vedla jsem jí do obýváku, kde byla Esme s Carlislem a Rosali s Emmettem, jen Jasper tam chyběl.

Bella s Edwardem byli u sebe a já je vyfotila.

Bella se na mě nejistě podívala.

„Půjčila jsem si ho, neva?“ Bella zavrtěla hlavou a já Rose podala dárek od ní.

„No tak Rosalie.“ Popoháněla jsem jí.

„Je to náhrdelník, vybrala ho Alice.“ Řekla jako by tam Bella nebyla.

Pak jsem jí předala krabici od Emmetta.

Zatřásla s ní a podívala se na něj.

„Už ho máš zabudováný ve svém náklaďáku..škoda takovýho skvělýho rádia do toho křápu.“ Usmál se Emmett.

„Hej..neurážej moje autíčko.“ Odpověděla Bella a my se zasmáli.

„Tohle je od Carlisla a Esme.“ Podávala jsem jí malý dárek, dárek o který se měla zranit.

„Buď opatrná.“ Dodala jsem.

„Něco malého pro krásný den.“ Řekla něžně Esme.

Nadechla jsem se a doufala, že se Bella neřízne.

Naštěstí se nic nestalo, díky tomu, že jsem změnila budoucnost.

Pak si Bella rozbalila zbytek dárku a večer s Edwardem odjeli.

Jakmile byli pryč, utekla jsem za Jasperem na louku. Seděl na kraji louky a čekal na mě.

„JAZZY.“ Zavolala jsem, on se otočil, vstal a já mu vběhla do náruče.

„Tolik si mi chyběla.“ Jasper mě zasypal polibky.

„Ty mě taky a moc.“ Odpověděla jsem a nechala ho ať mě dál líbá.

„Jaká byla oslava?“ Zeptal se Jasper, když jsme si sedli.

„Hmmm…jo Belle se moc líbila.“ Sklopila jsem oči.

„Copak, ty nejsi spokojená?“ Podivil se Jasper a odhrnul mi vlasy z čela.

„Ovšem že nejsem spokojená, ty si mi tam chyběl.“

Jasper se usmál a znovu mě políbil.

„Alice…je dobře že jsem tam nebyl…bůh ví co by se stalo.“

„Připadal jsem si hrozně, když jsem tě nechala odejít.“ Můj hlas zněl tak potichu, že jsem si říkala, zda mě Jasper slyšel.

„Alice, bylo to pro všechny lepší, já nikomu neublížil a Bella si to užila.“ Přitiskl si mě k sobě a já byla ráda, že jsem zase spolu.

JO DOBRÁ SVCÉNA

úterý 30. prosince 2014

PŘIPRAVOVANÁ POVÍDKA

CO BY SE STALO, KDYBY JASPER NEŠEL NA BELLINU OSLAVU V NEWO MOON? ZŮSTALI BY CULLENOVI DOMA A ONA BY NIKDY NEZTRATILA EDWARDA?
TO SE DOZVÍTE V POVÍDCE NEW MOON Z ALICINA POHLEDU :)

to dělal google

https://plus.google.com/u/0/photos/114835498842035224558/yearinphotos2014?pids=6098397802451999938&oid=114835498842035224558&authkey=CIiVnseMm-qcdA

MARIA TRÁPÍ JASPERA

alice má vizi

jéééééééééééééééé

jasper útočí

SVATBA

ALICE A JSPER VE STMÍVÁNÍ

KRÁSKA ALICE

krásný

TAK ZA CHVILKU BELLO

TAK TADY JE FAKT SEXI

kreslení

LÁSKA ZE VŠECH ÚHLŮ

dokonalost páru

kásný

alice a jsper rozbřesk

STMÍVÁNÍ S ALICINA POHLEDU

ALICE

Takový se nadají snadno zabít.“ Prohlásil Emmett.

„Ale není to nemožný.“ Odpověděl Jasper, když jsme dorazili domů z Bassebbalu a začali chystat věci na cestu pryč. Jasper mi pomáhal, když jsem slyšela Edwarda, jak něco říká a Carlisle mu odpovídal.

Přistoupila jsem k nim a řekla jsem Edwardovi.

„Já s Jasperem, odvezeme Bellu na jih. Postarám se ti o ni.“

„Můžeš si myšlenky uchránit?“ Zeptal se Edward.

Ujistila jsem ho, že ano a odvedla Bellu do auta, pak jsem si sedla vedle Jaspera, který už seděl v autě na místě řidiče.

Edward ještě přistoupil k Belle a omlouval se jí, pak jsme vyjeli.

V autě Bella volala mámě, že jede do Fénixu.

Jasper i já jsme byli celou cestu po tichu, jen jednou jsem se na něj podívala a pak jsme se chytli za ruce.

Dorazili jsme do hotelu ve Fenixu.

Seděli jsme tam a Bella přecházela sem a tam, když jsem dostala vizi.

„Co je co vidíš?“ Zeptal se Jasper a chytl mě kolem ramen.

„Stopař, změnil směr.“

„Kam zamířil Alice?“

„Zracadla místnost plná zrcadel.“ Odpověděla jsem Jasperovi, který mi podal papír s tužkou, kterou mi vtiskl do ruky.

Začala jsem kreslit a stále viděla, místnost se zrcadly.

Slyšela jsem Bellu, jak říká.

„Edward říkal, že ty vize bývají nepřesné.“

„Vidí směr, jakým lidi jdou, když si směr rozmyslí, vize se změní.“ Odpověděl jí Jasper a dál mě držel kolem ramen.

„Takže stopař má teď namířeno do baletního studia?“ Zeptala se Bella a my jsme k ní vzhlédli.

„Byla jsi tam někdy?“ Zeptala jsem se překvapeně.

„Jako malá jsem chodila na balet, škola kam jsem chodila, měla tuhle klenbu.“ Odpověděla mi Bella.

„Je ta škola tady ve Fénixu?“ Zeptal se Jazz, Bella přikývla, ale pak vzala mobil, který jí zvonil a kousek poodešla.

Poslouchali jsme Bellu, když zavěsila, řekla, že jedeme domů.

Oba jsme tedy odešli na recepci, zaplatit pokoje.

„Máme všechno?“ Ptal se Jazz a já dostala vizi jak je Bella v baletním studu.

„Co je?“ Zeptal se Jasper.

Odpověděla jsem mu a okamžitě jsem to volala Edwardovi.

Za dvě hodiny dorazil Carlisle s Emmettem.

„Edward šel napřed.“ Řekl Carlisle a my vyrazili do baletního studia.

Brzo jsme tam byli a já s Jasperem a Emmmettem jsme spěchali za Carlislem, který šel rychle za Edem.

Když jsme dorazili, scéna byla děsivá.

Bella ležela na zemi v silných bolestech v rozbitém skle, Edward držel Jamese pod krkem a Carlisle se mu to snažil rozmluvit.

Všichni tři jsme jako na povel přeskočili zábradlí a dopadli na zem.

Podívala jsem se po Jazzovi a pak jsem se s klukama rozdělila.

Běželi na pomoc Edwardovy a já běžela k Belle.

„Bello, Bello uklidni se.“ Prosila jsem a chytila jí ruku, kterou se málem praštila.

Viděla jsem, že silně krvácí na noze, tak jsem se jí snažila krvácení zastavit rukou, ale pak jsem jí zvedla a když jsem ucítila lidskou krev, zavřela jsem oči snažila se na to nemyslet.

„CARLISLE….CARLISLE.“ Zakřičela jsem a Carlisle byl ihned u mě.

Brzy přišel Edward a ptal se Carlisle, co má dělat.

„Můžeš ten jed vysát.“ Řekl Carlisle Edwardovi, kterému se to nelíbilo.

„Stane se to Edwarde, já to viděla.“ Špitla jsem a Carlisle utáhl Belle ránu páskem, aby zastavil krvácení.

„Alice….Alice.“ Volal na mě Jasper, který s Emmettem drželi Jamese.

„Běž Alice!!“ Rozkázal Carlisle.

Poslechla jsem ho a skočila před Jamese.

„Ty žiješ? Myslel jsem, že nepřežiješ ani první rok. Tvůj doktůrek Nathan je mrtví ty mála holko z blázince.“ Zasmál se James, ale já vůbec nechápala, co to má znamenat.

„Alice, neposlouchej ho, je to lhář.“ Zavolal Jasper, a já jako bych se probrala s transu. Skočila jsem na Jamesouvu horní polovinu těla a zabila ho.

Potom jsem ho společně s klukama spálila.

Když všechno skončilo a mi byli doma, myslela jsem na to, co James říkal a přemýšlela, co tím myslel.

„Malá holko z blázince?“ Vyslovila jsem na hlas a Jasper, který seděl vedle mě, nesouhlasně zavrčel.

„Alice…vykašli se na to, byl to vrah.“

Přikývla jsem a nechala jsem to být a přestala se trápit, za což byl Jazz vděčný.

konec