LILI 4

          KAPITOLA 1 ALICE

Lili mělo být za měsíc, už osmnáct a jejím velkým přáním bylo, stát se jednou z nás.

Když byla malá, připadalo mi to jako skvělí nápad, ale čím víc se to blížilo, tím víc jsem se toho bála.

Věděla jsem jaké to má následky.

Lili bude, jako novorozenec velmi divoká. Bála jsem se, aby nikomu neublížila.

Neznala rizika svého rozhodnutí, naučit se odolat lidské krvi bude, pro ní velmi těžké i my jsme s tím měli problémy.

Z mích obav mě vyrušil Jasperův příchod.

Dal mi ruku na rameno a promluvil.

      „Alice neboj se, my to společně zvládneme.“

Podívala jsem se na něj.

      „Mám strach, že bude jiná.“ Odpověděla jsem.

      „Nebude, dobře jsme jí vychovali.“ Odpověděl mi.

Jen jsem se usmála a šli jsme za Lili.

Sedli jsme si s Lili do obýváku a pomalu jsme jí připravovali na to, co jí čeká.

      „Neztratím svůj dar?“ Ptala se Lili.

      „Ne, neztratíš, naopak ti zesílí.“ Odpověděla jsem jí.

Lili nás pozorně poslouchala, ale můj strach to nezmenšilo.

  

                    KAPITOLA 2

Měsíc uběhl, jako voda. Lili se strašně těšila.

Já jsem domlouvala s Carlislem jestli by jí nezměnil.

Lili mě však prosila, ať jí proměním já.

 Já jsem se však bála, že se neovládnu.

Carlisle mě ale uklidnil, že bude u toho.

 Oslavovali jsme dlouhou do noci.

Jasper asi kolem jedenácté s ostatními odešel.

 Zůstali jsme tam jen my tři a odešli jsme do Carlislovi pracovny.

Lili si lehla na lehátko.

Byla jsem strašně nervózní.

Lili si rozepla košili u krku a otočila hlavu.

Podívala jsem se nervózně na Carlisla.

      „Neboj se, jsem tady.“ Uklidňoval mě Casrlisle.

Naklonila jsem se k Lili a pozvedla jí hlavu.

„Všechno nejlepší do nového života.“ Řekla jsem.

Moje rty se dotkli jejího teplého hrdla, tepna jí pulzovala velice rychle, jak byla Lili nervózní. Pootevřela jsem ústa a moje zuby se zabodly do, jejího krku.

Její krev mi stékala po rtech, byla jsem jako vyměněná, přestala jsem se kontrolovat.

      „Dost Alice, to stačí.“ Volal na mě Carlisle a odtrhl mě.

Carlisle mě držel kolem pasu.

Když jsem se uklidnila, pustil mě.

„Promiň Carlisle, bylo to těžší než jsem si myslela a děkuji, že si tu.“ Řekla jsem mu.

„To nic Alice, tet se o ní musíme postarat.“ Odpověděl.

Zahlédla jsem, jak se Lili, svíjí v bolestech.

Proměna začala.

Carlisle jí donesl dolů k ostatním a já si k ní sedla.

      „Jak to proběhlo.“ Ptala se Esme.

      „Ale, jo dobře.“ Odpověděl Carlisle.

Jasper si ke mně přisedl, věděla jsem, že je to pro něj velice těžké.

Cítil všechno, co cítila, Lili i přesto tam se mnou zůstal.

Liliina proměna probíhala normálně.

Třetí den jí přestalo být srdce a proměna byla dokončena.

Lili otevřela své velké rudé oči a začala se rozhlížet.

Když mě spatřila, usmála se.

      „Ty si překrásná mami.“ Řekla.

Lili se posadila a zamračila se.

      „Co je to se mnou, krk mám jako v ohni.“ Řekla vyděšeně.

      „Uklidni se, Lili máš žízeň, to je normální.“ Řekl Jasper.

      „Jděte s ní okamžitě lovit. „ Řekla Esme ustaraně.

Přikývly jsme a odvedli jsme jí k lesu.

Lili se rozeběhla a my za ní. Nestačili jsme jí.

Jasper jí nakonec předběhl a chytil jí.

      „Co to děláš?“ Ptala se, Lili.

      „Musíš se uklidnit, abys dokázala lovit.“ Odpověděl jí Jasper.

      „Zavři oči a vnímej zvuky a pachy lesa, najdi si svou kořist.“ Radila jsem jí.

Lili mě poslechla a brzy vyběhla k srně, o které, jsme také věděli.

Lili jí konečně dostala a začala se krmit.

Najednou se ale, zarazila a celá se napjala.

Nasála jsem vzduch a vněm jsem ucítila pach člověka.

Okamžitě jsem pochopila, co se sní děje.

Než jsem však stihla Lili vyrušit, běžela pryč.

Já s Jasperem jsme za ní okamžitě vyrazili.

Jasper jí však dostihl a srazil jí k zemi.

Lili se bránila.

      „Nech mě, pusť mě!“ Křičela Lili.

Doběhla jsem k nim a snažila se Jasperovi pomoci. Drželi jsme jí pevně u země.

Trvalo to hodně dlouho, než se Lili, konečně uklidnila a Jasper jí mohl pustit.

 Když si sedla stále jsme byli ve střehu.

Lili se na nás nechápavě dívala.

      „Co jsem provedla?“ Ptal se Lili.

      „Málem si zabila člověka.“ Řekla jsem.

Lili se zastyděla.

      „Musíš, se ještě nasytit je tam ještě zbytek srnky.“ Řekl Jasper.

Lili přikývla a odešli jsme k srnce.

                KAPITOLA 3

Po náročném lovu jsme se vrátili domů, kde všichni čekali.

      „Tak jak to šlo?“ Ptal se Carlisle.

      „No připletl se nám tam jeden muž, ale zvládli jsme to.“ Řekl Jasper.

      „Mluv za sebe, nebýt vás tak jsem ho zabila.“ Řekla Lili smutně.

      „Ale, nestalo se to, tak si to nevyčítej, to bych spíš měla já.“ Řekla jsem.

Lili byla smutná.

      „Nejsi jediná, kdo s tím měl problémy.“ Řekl Edward.

      „Když mě Carlisle proměnil, chtěl jsem lidskou krev, ale Carilsle mě udržel, bohužel když, už u nás byla Esme, zlobil jsem se na Carilsla, že potlačuje mé pudy. Tak jsem utekl a pár století jsem pil lidskou krev. Když jsem se vrátil Esme a Carlisle, my pomáhali vrátit se zpátky k zvířecí krvi.“ Dořekl Edward.

Lili se na něj dívala.

      „Zvládneme to, ale musíš být trpělivá, není to snadné.“ Řekla jsem jí a pohladila.

      „Budu vás poslouchat.“ Odpověděla.

Lili se každým dnem lepšila, už nebyla tak výbušná.

Sice jsme jí stále hlídali, ale ona se nás snažila poslouchat. 

                   KAPITOLA 4

Všichni jsme si povídali.

Renessme najednou na mě zavolala.

      „Alice, co je s Lili?“

Podívala jsem se směrem k nim, Lili se celá třásla a něco mumlala.

Přiběhla jsem k ní a chytla jí.

      „Lili co je, co se děje?“ Ptala jsem se zděšeně.

Lili však nereagovala stále se třásla až po chvíli to ustalo a ona byla zděšená.

      „Mami stala se autonehoda v autě je zaklíněná těhotná žena a nemůže ven.“ Řekla.

      „Kde to je Lili?“ Ptala jsem se.

Přimhouřila oči a chvíli přemýšlela.

      „Je to kousek od nemocnice u mostu.“ Odpověděla.

Podívala jsem se na Carlisle, který okamžitě odešel.

      „Je ti lépe?“ ptal se Jasper.

      „Jo asi ano.“ Odpověděla.

Byla jsem s toho špatná.

Takové stavy nemám ani já.

Musela jsem na chvíli pryč.

Jasper za mnou přišel.

      „Tohle jsem nechtěla.“ Řekla jsem.

      „Alice, nemůžeš za to, může pomáhat.“ Odpověděl Jasper a pohladil mě.

Carlisle se za hodinu vrátil

      „Jak je na tom?“ Ptala se Lili.

      „Zachránila si ženě i tomu dítěti život.“ Pochválil jí Carlisle.

Lili pookřála, byla ráda.

                

                       KAPITOLA 5

Lili potřebovala nové oblečení a tak jsem jí vzala do svého oblíbeného obchoďáku ve městě.

Šli jsme do oddělení se značkovým oblečením.

Lili si vybírala hodně dlouho. Vždy se mi ukázala, zda se mi to líbí. Obě jsme koupily několik věcí.

Kabelky, boty, šaty, atd.

  Když jsme se vracely s plnými taškami, nikdo do Lili vrazil.

      „Nemůžete dávat pozor!“ Rozkřikla se Lili a sbírala tašky.

      „Promiňte.“ Omlouval se chlapec a pomáhal jí.

      „Lili Kartrová?“ Ptal se najednou chlapec.

Lili couvla a nechápavě se na něj dívala.

      „My se známe?“ Ptala se Lili.

      „Ano hrály jsme si jako děti, byli jsme sousedi a naši rodiče byli dobrými přáteli.“ Odpověděl chlapec.

      „Angel?“ Řekla potichu.

      „Ano Lili, sem to já.“ Odpověděl jí chlapec.

Lili se usmála a objala ho.

      „Mami tohle Angel, můj nejlepší kamarád z dětství.“ Představovala nás Lili.

      „Těší mě, já jsem Alice Cullenová.“ Řekla jsem.

Angel se na Lili překvapeně díval.

      „Ty jí říkáš mami?“ Divil se.

      „Ano vychovala mě, když moji rodiče před patnácti lety zahynuli, tak se mě ujala.“ Odpověděla.

      „Nevěděl jsem, že jsou tvoji rodiče mrtví, myslel jsem, že jste se odstěhovali.“ Řekl.

      „Lili, nechci rušit, ale Jasper bude mít strach, kde jsme.“  Řekla jsem.

      „Jojo, už jdu.“ Řekla Lili.

      „Přijďte nás nikdy navštívit, tady máte adresu.“ Řekla jsem a rozloučili jsme se.

Když jsme přijeli domů, Jasper nervózně přecházel v obýváku, když nás uviděl, ptal se.

      „Kde jste tak dlouho, měl jsem už o vás strach.“

S Lili  jsme se na sebe, usmály.

„To víš, vybírat šaty není legrace.“ Řekla jsem s úsměvem.

      „Navíc jsem tam potkala svého nejlepšího kamaráda z dětství.“ Dodala Lili.

                       KAPITOLA 6

Po týdnu k nám Angel přišel.

Lili  ho představila a oba vyprávěli společné zážitky.

      „A co si dělal po škole?“ Ptala se Lili.

      „No přihlásil jsem se na vyšší ekonomickou školu, ale přes prázdniny jsem pracoval u strejdy v hostinci na předměstí.“ Odpověděl jí Angel.

Viděla jsem, jak Lili ztuhla.

      „Jsi v pořádku, Lili?“ Ptal se Angel.

Lili se na něj, jen podívala a odešla od stolu.

      „Jdu za ní.“ Řekla jsem a odešla.

Seděla zamyšleně na schodech před domem.

Sedla jsem si vedle ní a dala jí ruku na rameno.

      „Myslela jsem, že tohle už je za mnou.“ Řekla plačtivě.

      „Lili tohle se ti, už nikdy nestane, my tě ochráníme. Jsi naše sluníčko, pojď, půjdeme zpátky.“ Uklidňovala jsem jí.

      „Děkuju, mami za podporu.“ Řekla Lili a objala mě.

Obě jsme vstali a šli zpátky za ostatními.

      „Omlouvám se za zdržení.“ Řekla Lili a posadila se vedle Angela.

Všichni jsme se bavili, bylo to moc prima.

Angel nám vyprávěl své příhody ze života a Lili se pořád, smála.

Byla jsem šťastná, když jsem jí takhle viděla.

Angel odešel asi kolem půlnoci, ale Lili se s ním domluvila, na další návštěvu.

                      

                          KAPITOLA 7

Lili stále mluvila jen o Angelovi, jak je skvělý, krásný a tak.

      „Lili ty ses, nám zamilovala.“ Řekl jednou Jasper po jednom z lovů.

      „Asi ano, pořád na něj musím myslet.“ Řekla a zasmála se.

Podívali jsme se s Jasperem po sobě a usmáli jsme se.

      „Láska je krásná věc.“ Řekl Jasper.

      „Hlavně když jí máš s kým sdílet.“ Souhlasila jsem.

Šli jsme domů.

Lili už se asi čtrnáct dní scházela s Angelem a byli si čím dál bližší.

Bylo to prima, vidět Lili šťastně zamilovanou.

      „Mami já tomu nemůžu uvěřit, Angel je tak skvělý.“ Řekla Lili.

      „To je dobře Lili, že si šťastná.“ Odpověděla jsem jí.

      „Ahoj Lili.“ Řekla Renessme která teď přišla s Jacobem.

      „Ahoj Renessme.“ Odpověděla jí Lili a šla za ní, ke krbu.

Podívala jsem se na Jaspera, který si četl.

Chtěla jsem jít za ním, když jsem dostala vizi.

Byl tam Angel ještě s nějakými kamarády a hrál na automatech.

Když jsem byla zase zpátky stál u mě Jasper a ustaraně se na mě nadíval.

      „Co si viděla, lásko?“ Ptal se Jasper.

Podívala jsem se na Lili, která vyprávěla Renessme o své lásce, nechtěla jsem jí kazit radost, ale musela jsem jí to říct.

      Nastal večer a já si potřebovala s Lili promluvit o samotě.

      „Chtěla si mi něco říct?“ Ptala se Lili.

Věděla jsem, že jí to ublíží, ale bála jsem se o ní.

      „Lili dnes jsem měla vizi, o tvém chlapci. Angel byl s kamarády v herně a hrál tam na automatech a byl opilí, dej si na něj pozor.“ Prosila jsem jí.

Lili na mě nevěřícně koukala, chtěla jsem jí pohladit, ale ona uhnula.

      „TY LŽEŠ, VŮBEC HO NEZNÁŠ, ON TAKOVÝ NENÍ, MILUJE MĚ!!“ Křičela na mě, Lili a utekla.

Bylo mi jí líto, ale zároveň jsem byla na sebe naštvaná, že jí nemůžu ochránit.

 Musela jsem se uklidnit, šla jsem ven a práskla jsem dveřmi.

 Procházela jsem se před domem a měla strach, že Lili ztratím.

Z myšlenek mě vytrhl můj milovaný Jasper.

      „Alice ty už si jí to řekla, že jo?“ Ptal se Jasper.

      „Měl si jí vidět, vůbec mi nevěřila, myslí si, že si vymýšlím.“ Řekla jsem smutně.

      „Ona se zase uklidní, neboj.“ Uklidňoval mě.

      „Tohle si nemyslím je do něj úplně poblázněná.“ Odpověděla jsem.

Něž mi stihl odpovědět přišli ostatní i s Lili, která se na mě naštvaně dívala.

      „Jdeme lovit, pojďte s námi.“ Řekl Carlilse.

Přikývli jsme.

Všichni jsme byli nervózní.

Lili se mě stranila, byla víc vzadu.

Konečně jsme dostihli srny, které jsme chtěli a začali jsme se krmit.

Cítila jsem lidský pach. Zvedla jsem hlavu a zahlédla jsem chlapce, chvíli jsem ho pozorovala a poznala v něm Angela.

Když zjistil, že jsem ho zahlédla, zmizel.

 Nechtíc jsem nahlas zavrčela.

      „Vše v pořádku?“ Ptal se mě Jasper.

Podívala jsem se jeho směrem.

      „Jo jo, všechno v pořádku.“ Odpověděla jsem.

Nikomu jsem nic neřekla, ale zahlédla jsem Edwardův nesouhlasný pohled.

Vraceli jsme se domů a já byla stále v napětí.

Za pár dní se Carlisle vrátil z práce a vypadal ustaraně.

Všichni jsme si mysleli, že je kvůli práci.

      „Mám pro vás špatné správy.“ Řekl najednou Carlisle.

Všichni jsme zpozorněli.

      „Dnes byl za mnou v nemocnici Angel a…“ Řekl Carlisle.

      „Co je mu, je v pořádku?“ Přerušila ho vyděšeně Lili.

Carlisle se na ní podíval a pokračoval.

      „Ne není, ale…řekl mi, že ví, že jsme upíři a že nás neprozradí, když mu budeme dávat peníze.“ Dořekl Carlisle.

      „Lili nevíš o tom něco?“ Ozvala se naštvaně Rosalie.

      „To si vážně myslíš, že bych mu to řekla?“ Bránila se Lili.

      „Ona za to nemůže.“ Řekla jsem a sklopila oči.

      „Kdo jiný mu to mohl říct, než ona.“ Obořila se Bella.

      „Říkám, že za to nemůže, zahlédla jsem ho včera, když jsme se krmili, sledoval nás.“ Řekla jsem a bála se, co na to Carlisle řekne.

      „Proč si nám to neřekla, už včera?“ Ptal se Carlisle.

      „Kvůli Lili, bojím se, že bych jí ztratila.“ Odpověděla jsem mu.

      „Co budeme s tím dělat, když nás prozradí, budeme se muset stěhovat.“ Ptala se Esme.

Sledovala jsem, Lili, jak na to reaguje, bylo vidět jak je nešťastná.

      „Mami, omlouvám se ti, že jsem ti nevěřila, měla jsi pravdu.“ Řekla potichu Lili a přitiskla se ke mě.

      „To nic Lili, bude to zase dobrý.“ Utěšovala jsem jí.

                        KAPITOLA 8

Lili se sním druhý den rozešla. Byla velice smutná.

Bylo mi jí líto, ale naše tajemství muselo být zachováno.

V poledne jsme se dohadovali co s nim uděláme.

Esme tam, ale nebyla musela něco s Rosalie zařídit ve městě.

      „Holky…“ Řekl Edward.

      „Co se děje Edwarde?“ Ptal se Carlisle.

Než stihl Edward odpovědět otevřeli se dveře, v nich stál Angel a za ním jeho parta.

Všichni jsme byli ve střehu.

      „Co tady chceš?“ Ptala se Lili a zavrčela.

      „Ale ale, Lili ty už mě nemiluješ?“ ptal se Angel.

      „Ne nemiluju.“ Řekla, Lili s hrdostí.

      „Navalte prachy, hned!“ Rozkázal Angel.

      „Už žádné nedostaneš.“ Řekl Carlisle rozčileně.

Angel se najednou usmál.

      „Neměl bys mi takhle odporovat, Carlisle.“ Řekl posměšně.

      „Tyhle holubičky za něco stojí ne?“ Řekl Angel a přitáhl Esme s Rosalie, které byli spoutané.

Všichni jsme ztuhli.

      „Angele, pusť je, dám ti co chceš.“ Řekl Carlisle.

      „Tak se mi to líbí.“ Řekl Angel.

Jeden z kluků se ke mně blížil.

      „Ty jsi rozkošná kočička.“ Řekl a přiblížil se ke mě.

      „Nesajen na ní.“ Zavrčel Japser a skočil po něm.

V tu chvíli se k němu ostatní přidali, brzy jsme je zpacifikovali a zavřeli do sklepa.

      „Nestalo se vám nic?“ Ptal se Carlisle a rozvázal je.

      „Nic nám není.“ Odpověděla Esme a objala ho.

Jasper s Emmettem hlídali Angela a jeho partu.

Bella mezitím volala Charlimu.

      „Mami chci ještě vidět Angela.“ Prosila mě Lili.

      „Lili to není dobrý nápad.“ Odrazovala jsem jí.

      „Prosím, prosím je to pro mě důležité.“ Řekla Lili a podívala se na mě.

      „Tak dobře, ale jdu s tebou.“ Řekla jsem.

      „Alice, Lili co tady děláte?“ Ptal se Jasper.

      „Chci ještě jednou vidět Angela.“ Řekla Lili.

Jasper se na mě nejistě podíval.

      „Jen jí nech.“ Uklidňovala jsem ho.

Lili k němu přišla.

      „Co chceš Lili?“ Ptal se Angel.

      „Miloval si mě nikdy?“ Ptala se Lili.

Angel se na ní smutně podíval.

      „Mrzí mě, že jsem ti ublížil.“ Opověděl jí.

Na jednou jsme slyšeli houkačky.

Lili jsem okamžitě odvedla.

Charlie se svými kolegy odvedl bandu fetáků.

Za chvíli přišel za námi Jasper.

      „Proč to muselo takhle skončit?“ Ptala se nás.

Objala jsem svou malou holčičku a Jasper nás objal obě dvě.