LILI 2

                KAPITOLA 1 ALICE

Lili, u nás byla, už rok. Byla to spokojená holčička.

Lili, měla jít na předškolní vyšetření, zda je schopná nastoupit.

Jela, jsem, tam sní, sama.

Na vyšetření, zjistili, že se bojí v kolektivu a tak nám doporučili, abychom jí dali, až za rok do školy.

Byla jsem docela ráda, byla ještě taková, nedůvěřivá k ostatním.

Přes den, jsme se Lili věnovali, chodili na procházky, hráli si sní.

Odpoledne za ní chodila Renessme  a hrály si spolu.

Prosila jsem Bellu, aby Lili, nahrál do mp 3 pohádky, na večer.

Bella hlídala Lili a já s ostatními jsme šli lovit.

Když jsme se vrátili, šla jsem se podívat na Lili.

Lili, byla schoulená v postýlce a křečovitě svírala svého plyšového medvídka.

       „Lili, proč pláčeš?“ 

Pohladila jsem jí a ona mi s odporem podala mp 3.

Nechápala jsem jí.

       „Poslechni si tu písničku o holčičce.“ Řekla smutně.

Dala jsem si sluchátka do uší a pustila jí.

Byla jsem zděšená, Lili se na mě dívala.

       „Neboj Lili, už nikdy nedovolíme, aby ti nikdo ublížil.“

Hladila jsem jí a čekala, až usne.

Po té jsem vzala rozčileně přehrávač a šla za ostatními.

       „BELLO, JAK SI TAM MOHLA NAHRÁT TUHLE PÍSNIČKU?“ Obořila jsem se na ní.

Bella na mě nechápavě hleděla.

       „Jakou písničku.“ Ptala se.

       „O holčičce, které ubližuje její otec.“

       „Alice, do tohohle mě netahej, nahrála jsem tam, co si chtěla.“ Řekla.

       „Dobře, tak promiň.“ Styděla jsem se, že jsem jí takhle obvinila.

       „To nic, ale kdo to tam teda dal?“ Ptala se Bella.

       „Emmette, nevíš o tom něco?“ Vložil se do toho Jasper.

Tázavě jsem se na Emmetta podívala.

       „Noo, hmmm, já jsem si jí stahoval a nechtíc jsem jí dal, asi do složky Lili, ona má totiž moc hezkou melodii.“ Dořekl Emmett.

Tohle už na mě bylo moc, šla jsem k němu, vrazila jsem mu facku a odešla jsem.

       „To se ti teda přehnal Emmette.“ Slyšela jsem ještě Jaspera.

 Ráno u snídaně,  Lili ,vůbec, nepromluvila, jen držela svého medvídka.

       „Lili, nechceš do zoo?“ Ptala jsem se.

Jen přikývla.

Vzala jsem, Lili a Jaspera do zoo.

Lili, tam, pookřála.  Dokonce se i rozpovídala o zvířatech.  

Nejvíce se jí líbili lvice.

       „Ty by mě ochránili, jako vy, že?“ Ptala se, Lili.

       „Jistě, že ano.“ Odpověděl Jasper.

Protože, Lili, ještě nechtěla domů, rozhodli jsme se jí vzít ještě na zmrzlinu.

Lili si dala vanilkou a moc jí chutnala.

 Vyrazili jsme domů, ale jakmile jsme vystoupili z auta, Lili se, trochu, zarazila.

       „Copak je?“ Ptal se Jasper.

Lili se na něj podívala, chytla ho za ruku a vešli jsme po schodech do domu.

                               KAPITOLA 2

Lili si přinesla medvídka a ještě nějaké plyšáky s pokojíčku do obýváku.

       „Budete si semnou hrát?“ Prosila, Lili.

       „Jasně.“ Řekla jsem.

Vzali jsme si tedy zvířátka a hráli si až do večeře.

Kolem sedmé jsem jí udělala teplou večeři.

Konečně dovečeřela a pak jsem jí šla vykoupat.

Lili si lehla do postýlky a zachumlala se s medvídkem.

Chtěla jsem už odejít, ale Lili mě chytla za ruku a přitáhla si mě.

       „Zůstaň tady prosím, než usnu.“ Prosila mě.

       „Dobře zůstanu.“ Odpověděla jsem.

Byla jsem tam dvě hodiny, Lili nedokázala usnout.

Povedlo se jí to asi až kolem devátý.

Dala jsem jí pusinku a šla za Jasperem.

       „Promiň mi to, nechtěla usnout.“ Omlouvala jsem se.

       „To nic a už spí?“ Ptal se Jasper.

Jen jsem přikývla a sedla si k němu.

       „Jaspere, pořád se tak bojí?“ Ptala jsem se.

       „Jo pořád Alice.“ Odpověděl.

Přitulila jsem se k němu a Jasper mě začal hladit ve vlasech.

       „Tolik se o ní bojím lásko.“ Řekla jsem.

       „Já vím, ale ono se to spraví.“ Uklidňoval mě Jasper.

Přemýšlela jsem, co budeme zítra dělat a vzpomněla jsem si, že Carlisle mi řekl, abych jí zítra vzala na očkování.

Vůbec se mi tam nechtělo, nevěděla jsem, jak bude Lili, reagovat.

Ráno jsem vzala Lili do nemocnice.

Držela se mě jako klíště. 

Musela jsem s ní do ordinace, ale jinak byla velice statečná.

 Za to, že byla tak šikovná jsem jí slíbila, koupit nějakou hračku ve městě.

Chtěla lvici, vzala jsem jí do toho největšího hračkářství.

Lili a já jsme hledaly vhodného plyšáčka.

Konečně zahlédla toho pravého, rozběhla se k němu a vzala si malou lvici. 

Když běžela ke mně tak zakopla a upadla.

Než jsem se k ní stihla dostat, zvedal jí nějaký muž.

Zaslechla jsem, jak muž říká.

       „Nestalo se ti nic, zlatíčko?“

Konečně jsem byla u ní a ona se ke mně přitiskla a hleděla na něj.

       „Děkuju za pomoc.“ Řekla jsem.

       „Ty si, ale roztomilá holčička.“  Řekl muž sladce.

Lili mě táhla, ke kase.

Zaplatila jsem a jeli jsme domů.

V autě vůbec nepromluvila a doma utekla rovnou do pokojíčku.

Šla jsem za ní, u našich dveří stál Jasper.

       „Co se děje?“ ptal se mě Jasper.

       „Já nevím,  Lili v obchodě zakopla a nějaký muž jí pomáhal se zvednout, Když jsem k ní dorazila, přitiskla se ke mně.“  Řekla jsem.

„Bojí se mužů Alice.“ Odpověděl Jasper.

       „Já vím Jaspere, ale tohle bylo jiný, měla takový strach v očích, který jsem u ní ještě neviděla a navíc ten chlap řekl, že je roztomilá holčička, v tu dobu mě odtáhla.“ Řekla jsem Jasperovi.

       „Alice a není možné, že to byl jeden z těch čtyř mužů, kterého ještě nechytili za to zneužívání a Lili, ho nejspíše poznala?“ Řekl Jasper.

V tu chvíli mu to došlo, její chová v autě a útěk do pokojíčku to jen potvrzovalo.

       „Já jsem, ale blbá, ještě jsem mu děkovala.“ Řekla jsem.

       „Nemohla jsi to vědět, Alice.“ Uklidňoval mě Jasper.

       „Pojďme za ní.“ Řekla jsem.

Když jsme vešli do pokoje, Lili seděla na postílce a plakala.

Sedli jsme si vedle ní a já jí vzala do náručí.

Lili se ke mně přitiskla a rozplakala se ještě víc.

Jasper jí uklidňoval svým darem.

       „Mami on se pro mě vrátí.“ Vzlykla.

       „Nevrátí se, neboj.“ Uklidňoval jí Jasper.

Když se trochu uklidnila, zvala jsem jí dolů na večeři.

Když byla po jídle, odnesla talíř a šla rovnou do pokojíčku.

Rosali se chlubila novými šaty, ale vůbec jsem jí nevěnovala pozornost.

Šla jsem Lili, zkontrolovat do pokojíčku, ale ona už spala.  Jednu ruku měla pod polštářem a druhou svírala medvídka.

Uběhl týden a Lili, byla klidnější.

Lili si hrála venku s Renessme a Jacob na ně dohlížel.

Šla jsem, Lili uklidit pokojíček a při převlékání postílky.

Když jsem nadzvedla polštář, málem jsem vykřikla leknutím.

                   KAPITOLA 3

 Lili měla pod polštářem, schovaný nůž.

Vzala jsem ho a šla dolů za ostatními.

       „Jaspere, podívej, co měla, Lili v posteli pod polštářem.“  Řekla jsem a ukázala nůž.

       „To nemyslíš vážně.“ Řekla vystrašeně Esme.

Odnesla jsem nůž do kuchyně.

       „Měli by jste si, s ní, o tom promluvit.“ Řekl Carlisle.

       „A jak?“ Ptala jsem se.

       „Možná by jste měli zkusit psychologa.“  Řekla Bella.

       „To jí spíš ublíží, než pomůže.“ Řekla jsem.

       „Přestaňte, holky jdou sem.“ Řekl Edward.

Lili se ke mně přišla, pomazlit.

       „Co dneska budeme dělat?“ Ptala se, Lili.

Odpoledne jsme Lili vzali na louku, kde jsme si hráli.

Učila jsem Lili, vít věneček z kytiček.

Lili si ho dala na hlavu a s jásotem volala.

       „Jsem víla Amálka.“  Řekla a tančila na louce.

Byla jsem ráda, že má takovou radost.

Dávala mi kytky do vlasů.

 Blížil se večer a já nevěděla, jak si sní promluvit o tom noži.

Lili, už ležela v postílce a já s Jasperem jsme vedle ní seděli.

       „Lili, chceme si s tebou promluvit.“ Řekla jsem.

       „A o čem?“ Ptala se zvědavě.

       „Lili dneska ráno, jsem, něco našla pod tvým polštářem.“ Řekla jsem.

Lili ztuhla.

       „Na co to potřebuješ?“ Ptal se Jasper.

Podívala se na nás pak zašeptala.

       „Bojím se, že ten muž v noci přijde a ublíží mi.“ Řekla se strachem v hlase.

       „Nepřijde, my tě ochráníme, to víš ne?“ Ptala jsem se.

Lili jen přikývla, ale stále nám něco tajila.

       „Lili copak, tě ještě trápí?“  Ptala jsem se.

Lili mlčela, ale pak nám to řekla.

       „Víte, jak jsem měla tu písničku v mp3?“ Ptala se.

Jen jsme přikývli.

       „Pořád jí mám v hlavě a hlavně tu sloku, Ruka klouže po hrudníčku.“  Řekla nám.

       „Lili skus spinkat, budeme u tebe celou noc ano?“ Řekla jsem.

Lili si lehla a opřela si o mě hlavu. Hladila jsem jí.

       „Zatracená písnička.“ Řekla jsem.

       „Klid Alice, bude to dobrý, jen klid.“ Uklidňoval mě Jasper.

       „Co když nebude Jaspere, co když je ten psycholog dobrý nápad?“ Ptala jsem se.

Jasper nesouhlasně zavrtěl hlavou.

 Druhý den jsme s Bellou vzaly holky na hřiště a kluci šli něco úředně zařídit.

Byly jsme tam celé dopoledne, holkám se tam moc líbilo.

V poledne jsme šli na oběd.

 Konečně nastal podvečer a my se sešli v obýváku.

Lili s Renessme si kreslily. 

Konečně dorazil i Emmett.

Lili najednou přestala kreslit a začala se rozhlížet.

      

 Poté přiběhla ke mně a schovala se v mém náručí. 

       „Lili co je ti?“ Ptala jsem se, když jsem viděla zděšený výraz a její rychlé dýchání.

Vůbec mi neodpověděla, stále se ke mně tiskla.

Emmett si vedle nás sedl a chtěl pohladit Lili, ale ta se ještě víc ke mně přitiskla.

Nechápala jsem to, Emmetta měla ráda.

       „Lásko, ty dneska hezky voníš.“ Řekla Rosalie.

Nasála jsem vůni a došlo co se děje.  Emmett voněl stejně jako ten chlap v hračkářství.

Okamžitě jsem odešla s Lili ven.

       „Už je to lepší?“ Ptala jsem se.

Lili přikývla a zklidnila se, tím mi potvrdila, že příčinou jejího strachu byla voňavka.

Za chvíli přišel za námi Jasper.

       „Co se děje?“ Ptal se mě.

       „Ten muž z hračkářství, voněl stejně jako, dneska Emmett.“ Řekla.

       „Proto jsem z Lili, cítil, takový strach.“ Utvrzoval se Jasper.

       „Musíme to nahlásit, třeba jim to pomůže.“ Řekla jsem.

 Odvedla jsem Lili do pokoje a řekla jsem všechno Belle a poprosila jí, ať dá tátovi vzorek voňavky od Emmetta.

Charlie mi volal asi po týdnu, že ho chytili, ale potřebují Lili, k identifikaci.

Nechtěla jsem k tomu dát svolení, bála jsem se, že to Lili, uškodí.

Po rozhovoru jsem zavěsila.

Byla jsem zadumaná, když mě nikdo zatahal za ruku.

       „Mami, já to chci udělat.“ Řekla Lili, která stala vedle mě.

       „Opravdu tam chceš jít?“ Ptala jsem se.

       „Jo, ale musíte se mnou.“ Prosila Lili.

Zavolala jsem tedy Charlimu, že tam přijedeme.

Jela jsem s Jasperem a Lili na stanici.

Bála jsem se, co bude dělat, až uvidí znovu člověka, který jí tolik ublížil.

Byli jsme na místě, Lili nás vzala za ruce a šli jsme dovnitř.

Charlie nás zavedl do zvláštní místnosti. Do druhé přivedli 5 mužů a Lili, měla ukázat, který to byl.

       „Nespěchej, Lili.“ Řekl jí Charlie.

Lili si je prohlédla a pak ukázala na číslo 3.

Já jsem to jen potvrdila.   Charlie nás odvedl a já byla konečně zase klidná a Lili taky.

       „Co s ním tet uděláte?“ Ptala se Lili.

       „Půjde do vězení a už ti nikdy neublíží.“ Řekl jí Charlie.

       „Takže už se nemusím bát?“ Ptala se Lili.

       „Ne nemusíš.“ Potvrzovala jsem jí.

Lili poskočila a jeli jsme domů.

Lili se pomalu smiřovala, se svou minulostí.