pondělí 30. června 2014

JAK TO DOPADNE S ALICI?


ALICE A JASPER SKVĚLÉ


ÚNOS LILI

                      KAPITOLA 1 ALICE
Lili, už chodila do 4 třídy. Učení jí šlo a bavilo.
Měla tam dvě kamarádky s kterými si rozuměla.
 Jednou přišli holky ze školy, ale Lili byla smutná a odešla ihned do svého pokoje.
        „Nessie co je sní?“ Ptala jsem se.
        „Nevím, už cestou domů se chovala divně.“ Odpověděla.
Chtěla jsem za ní jít, ale Jasper mě zarazil.
        „Nech jí, to jí přejde.“ Řekl Jazz.
Poslechla jsem ho.
Lili přišla, až na večeři, byla pořád smutná a já nevěděla proč.
Sedla jsem si k ní.
        „Lili, stalo se něco?“ Ptala jsem se.
Lili jen zavrtěla hlavou a dál jedla.
Po večeři odešla do pokoje.
Asi kolem desátí jsem jí šla dát dobrou noc. Když jsem vešla do pokojíčku, poslouchala hudbu.
        „Lili už je pozdě, měla by si už spát, ráno musíš do školy.“ Řekla jsem.     
Lili mě poslechla uložila jsem jí a šla za Jaspere.

                     KAPITOLA 2 JASPER
„Už usnula?“ Ptal jsem se Alice, když vstoupila do mé pracovny.
Alice přikývla a sedla si vedle mě.
        „Miláčku, Lili něco trápí, nesvěřila se ti.“ Ptal jsem se.
        „Ne právě, že mi nic neřekla.“ Opověděla mi.
        „Třeba to bude jen maličkost, zítra bude lépe.“ Řekl jsem.
Alice se trochu zklidnila.
Abych Alici přivedl na jiné myšlenky, navrhl jsem jít lovit.
Souhlasila, vzala mě za ruku a šli jsme lovit. Nechali jsme Lili v péči Esme s Rosalie.
Hledali jsme srnky. Na louce se páslo stádečko a tak jsme vyrazili.
Alice dala starosti za hlavu a užívala si lov.
Běžel jsem za ní a hnal dvě srnky přímo k ní.
Když byla u ní, strhla srnku rychle k zemi a zakousla se jí do krku.
Já jsem se krmil vedle ní. Konečně jsem se nasytili.
        „Díky Jaspere.“ Řekla Alice a políbila mě.
        „Není za co.“ Odpověděl jsem jí a pomalinku jsme šli domů.
Povídali jsme si.
 Začalo svítat a i když se nám nechtělo domů, zrychlili jsme.
Doma jsme si ještě chvíli povídali, pak šla Alice vzbudil Lili.

                         KAPITOLA 3 ALICE
Připravila jsem Lili snídani a šla za ní.
        „Lili, vzbuď se, je čas jít do školy.“ Řekla jsem.
        „Vážně tam musím?“ Ptala se mě Lili.
Dívala jsem se na ní, překvapeně.
        „Lili, proč tam nechceš?“ Ptala jsem se jí.
        „Ale, nic…“ Odpověděla Lili a šla dolů na snídani.
Odvezla jsem holky do školy.
        „Tak se tam mějte hezky.“ Řekla jsem a odjela.
Cestou zpátky jsem dostala vizi. Byla jsem ve Volteře, na trůnech seděli dva muži a jedna žena. Byli to upíři a kolem sebe měli dalších 12 upírů.
Když vize skončila, prudce jsem zabrzdila a byla jsem šokovaná, že Voltera je znovu osídlena.
Rychle jsem se vzpamatovala a jela domů za ostatními.
Když jsem dorazila do obýváku, byl tam jen Jasper s Emmettem.
        „Kde jsou ostatní?“ Ptala jsem se, naléhavě.
        „Noo, Carlisle je v práci, Esme s Rosalie jeli do města a Edward s Bellou jsou u sebe.“ Řekl Emmett.
Jasper poznal, že se něco děje a šel ke mně.
        „Alice, co je s tebou?“ Ptal se Jasper a chytl mě za ruku.
        „Voltera je znovu osídlená, na trůnech seděli dva muži a jedna žena a ještě několik upírů.“ Vyhrkla jsem.
Emmett leknutím upustil knihu a poslouchal.
                  
                      KAPITOLA 4 JASPER
Nemohl jsem uvěřit, co mi moje láska právě řekla.
Věděl jsem, že její vize jsou pravdivé.
        „To budou zase problémy.“ Vykřikl Emmett a zvedl knihu, co mu před chvílí spadla.
        „Znáš je Alice?“ Ptal jsem se.
        „Nikdy jsem je neviděla, ale vypadali hrozivě. Budou jistě silní.“ Odpověděla a celá se zachvěla.
        „Musíme to večer oznámit ostatním.“ Řekl jsem, ale přišlo mi, že mě Alice nevnímá.
Měla strach, co bude dál.
Chtěl jsem něco říct, ale v tom vešli Nessie s Lili.
Nessie byla veselá, ale z Lili jsem cítil bolest.
        „Ahoj.“ Pozdravila Renesme.
Alice jako by se probudila a ohlédla se k Lili.
        „Jak bylo ve škole.“ Ptala se Alice.
        „Jo dobrý, dneska jsme toho nového učitele neměli.“ Odpověděla Lili.
                     
                            KAPITOLA 5 ALICE
„Vy máte nového učitele?“ Ptala jsem se.
        „Jo máme.“ Odpověděla Lili smutně.
        „Taky ho nesnáším.“ Řekla Nessie.
Podívala jsem se na holky.
        „A jaký je?“ Ptal se Jasper.
        „No, je na mě moc milí, pořád mě chválí.“ Odpověděla Lili.
        „A proč si byla tak smutná?“ Ptala jsem se.
        „Ostatní děti mě za to nemají rádi.“ Řekla Lili.
Ptala jsem se holek, co chtějí dneska dělat.
Večer jsme měli poradu a Renessme chtěla být u toho.
        „O co jde?“ Ptal se Carlisle.
        „Alice měla vizi, ale ať to řekne sama.“ Řekl Jasper.
        „Voltera je znovu osídlená, viděla jsem na trůnech dva muže a jedu ženu a měli ještě nějaké členy.“ Odpověděla jsem.
Všichni se po sobě vyděšeně podívali.
        „Jak jsem říkal, budou zase problémy.“ Řekl znovu Emmett.
        „A víš jistě, že jdou po nás?“ Ptala se Esme.
        „Já…“ Než jsem to stihla doříct, Renessme mě přerušila.
        „Ten nový učitel ve škole je asi upír.“ Řekla Nesie.
        „Co že si to říkala?“ Ptala jsem se zděšeně.
Renessme mi to zopakovala.
        „Myslíte, že to je jeden z nich?“ Přemýšlel Carlisle.
Prosila jsem Rennessme, aby mi ukázala svoje myšlenky.
Nessie ke mně přistoupila a dala mi ruku na tvář.
Byl to jeden z těch nižších upírů z Voltery.
        „Jsi v pořádku Alice?“ Ptala se mě Renessme.
        „Co od nás chtějí a proč je jeden z nich ve škole.“ Ptal se Edward.

                          KAPITOLA 6 JASPER
Byl víkend a Lili si hrála s Renessme a Jacobem.
Alice se snažila před ostatními chovat jako by nic, ale já věděl, že jí ta nová smečka dělá velké starosti.
Nic jsme o ní nevěděli a Aliciny vize nám nestačili na to, abychom zjistili, jak moc jsou nebezpeční.
Jednoho večera Alice dostala vizi.
Okamžitě jsem k ní šel a čekal, až vize skončí.
        „Budeš mít práci Jaspere.“ Řekla po vizi.
Nechápal jsem to.
        „Co tím myslíš?“ Ptal jsem se, nervózně.
        „Tolik novorozenců jsem ještě neviděla.“ Odpověděla mi.
Okamžitě jsem to pochopil, nikdo tvoří novou armádu.
        „Kolik jich bylo Alice.“ Ptal jsem se.
        „Desítky Jaspere.“ Odpověděla mi.
Byl jsem zaskočen, tolik upírů jsem nezměnil ani já.
        „Zase půjdou jistě po nás.“ Slyšel jsem Bellu.
        „Myslím, že tohle není kvůli tobě.“ Řekla jí Alice.
Carlisle se ptal, kde je Alice viděla.
        „Blíží se k nám, jsou dva dny od nás.“ Odpověděla Alice.
Zavrčel jsem nahlas, věděl jsem, že je musíme zničit a navíc zbytek mé rodiny by potřeboval trénink, ale na to jsme neměli čas.
        „Mohli by nám pomoct vlci.“ Navrhla Bella.
Souhlasil jsem.
        „Lili a Renessme, co s nimi bude?“ Ptala se Alice.
        „Poprosíme Charlieho, aby je pohlídal.“ Uklidňovala Bella Alici.
Alice přikývla, ale byla stále v takovém napětí.
Odvedl jsem jí tedy nekompromisně do našeho pokoje.

                 KAPITOLA 7 ALICE
 Sedli jsme si s Jasperem na postel.
Sledovala jsem Jaspera a viděla, jak moc ho to trápí, bojovat s novorozenci pro něj bude velice náročné.
Ne proto, že by nebyl dost silný a nedokázal je přemoct, ale protože už to dělal mockrát a věděl, jaká jsou rizika. Můžeme ztratit členy naší rodiny.
        „Jaspere my to zvládneme.“ Uklidňovala jsem ho.
Podíval se na mě ustaraně, ale i přesto se na mě usmál a vzal mě za ruku.
        „Alice, štve mě, že nemáme více času, abychom mohli trénovat.“ Řekl a sklonil hlavu.
Nevěděla jsem, co mu mám na to říct, když nikdo zaklepal.
        „Dále.“ Řekli jsme naráz.
Vešla Lili a po dlouhé době se usmívala.
        „Smím k vám?“ Řekla vysokým hláskem.
Přikývli jsme. Lili si sedla mezi nás a pořád se usmívala.
        „Ten nový učitel je tak skvělý.“ Povzdechla si.
Podívala jsem se na Jaspera a dělala si starosti, jak Lili říct o tom, že jejich učitel je upír.
Nechtěla jsem jí děsit, na druhou stranu jsem jí chtěla varovat. Stále jsem o tom přemýšlela, ale Jasper jí to opatrně řekl.
        „Lili, poslyš, musíš si na toho nového učitele dávat pozor.“ Prosil jí Jasper.
Lili se na něj nechápavě dívala.
        „Nessi se moc nelíbí, víš.“ Vysvětlila jsem jí.
Lili se zamračila.
        „Aha, Nessie žárlí, že mě upřednostňuje vid?“ Řekla trochu povýšeně, což se nám nelíbilo.
        „Lili kroť se. Renessme je tvoje kamarádka, má o tebe jen starost, tak se uklidni.“ Zvýšil na ní Jasper hlas.
Lili se trochu přisunula ke mně, nebyla zvyklá, abychom na ní byli takový.
        „Lili musíš pochopit, že máme o tebe strach.“ Řekla jsem jí trochu klidněji.
        „Jasně mami, promiňte.“ Řekla a prosebně hleděla na Jaspera, aby jí odpustil.
Jasper vydechl a Lili se k němu přitulila.
                
                        KAPITOLA 8 JASPER
Nechtěl jsem Lili vyděsit, ale bylo toho na mě moc. Bál jsem se o Alici a ostatní členy rodiny.
        „Alice, pojďme dolů, musíme se ještě domluvit, co a jak.“ Prosil jsem jí.
Lili se na mě podívala.
        „A co musíte domluvit?“ Ptala se Lili.
        „No, můžeš s námi, týká se to vlastně i tebe a Nessie.“ Odpověděla jí Alice.
Lili seskočila z postele,  my se chytli za ruce a šli za ostatními. Po cestě dolů jsem cítil vlčí pach, byl Jacoba, ale byli tam dva pachy navíc. Patřili Sethovi a Lea.
Neměl jsem z toho dvakrát radost, že jsou tu tři vlkodlaci.
Stačilo je jen malinko naštvat a oni se neovládnou a změní se. Bál jsem se, že by ublížili Alici a Lili, ale Jacob je měl snad pod kontrolou.
Došli jsme do obýváku, kde byli všichni. Carlisle mě poprosil, abych ostatním vysvětlil co a jak.
        „Musíme se domluvit kam je nalákáme, aby to bylo pro nás výhodné. Vlci budou nikde schovaní, aby o nich novorozenci nevěděli.“ Řekl jsem, ale Bella mě přerušila.
        „A jak je nalákáme, já už nejsem člověk, abych je mohla nalákat na svou krev.“
Zamyslel jsem se, Bella měla pravdu. Tohle mi nedošlo.
        „Máte přece ty děti, využijte toho.“  Navrhla Lea
        „To ani náhodou.“ Rozkřikla se Bella.
        „Nebudeme je ohrožovat.“ Zavrčela Alice a přistoupila k Lea.
        „Stačila by jen jedna ampulka.“ Řekla Lea.
        „Alice, ne že bych s ní souhlasil, ale nemáme jinou možnost.“ Řekl Carlisle.
Holky svolili. Carlisle tedy odebral Lili krev.
        „Kam je tedy naženeme?“ Ptal se Jacob.
        „Nalákáme je na horní louku tam, kde jsme už jednou bojovali.“  Navrhl jsem.

                   KAPITOLA 9 ALICE
Čas se nám krátil, měli jsme už jen den.
Sbalila jsem, Lili pár věcí.
Bella se domluvila s Charliem, aby vyzvedl zítra holky ze školy a že si pro ně později přijdeme.
Večer jsme s Jasperem uložili Lili.
        „Už se těším ke strejdovy, až si budeme hrát.“ Řekla Lili.
 Snažila jsem se, aby Lili nepoznala můj strach, že už jí nikdy neuvidím.
        Povídali jsme si s Lili asi do deseti, pak usnula.
Nechtěla jsem jí opustit, ale Jasper mě odvedl.
        „Miláčku musíme se ještě všichni posílit, před bitvou. Jacob holky ohlídá.“ Ujišťoval mě Jasper.
Všichni jsme tedy vyrazili na lov. Lovili jsme tři hodiny, abychom byli co nejsilnější.
Začalo svítat a já dostala vizi, že novorozenci se blíží.
Odvezla jsem tedy Lili a Renessme do školy a rozloučila se s nimi.
Když jsem se vrátila domů, všichni už se chystali.
Jasper byl v ložnici.
        „Jsi připravená Alice?“ Ptal se mě Jasper a potlačil mou nervozitu.
Konečně jsem se převlekla a šli jsme za ostatními, kteří na nás čekali.
Pomalu jsme se blížili na místo, kde mělo dojít k boji.
Za chvíli jsme ucítili novorozence.
Čekali jsme, až budou co nejblíže.

                KAPITOLA 10 JASPER
Už byli dostatečně blízko a já dal signál k útoku. Všichni jsme se rozeběhli.
Novorozenci se na nás vrhli.
Bylo jich skutečně moc.
Když, už jsme ztráceli síly, vyběhli vlci.
  Díky nim jsme byli v převaze, novorozenci proti nim neměli šanci.
Pomáhali jsme si na vzájem.
 Zahlédl jsme Alici, jak bojuje s několika novorozenci na ráz. Neměla šanci uniknout. Okamžitě jsem k ní vyrazil a zabil dva upíry.
Alice zpacifikovala ty ostatní.
Pomalu začali ubývat. S pomocí vlků jsme je nakonec přemohli.
Konečně bylo po bitvě a já se ujišťoval, zda jsou všichni v pořádku.
Našel jsme je všechny, kromě Edwarda.
Najednou jsem uviděl Carlisla jak u někoho klečí.
Okamžitě jsem tam zamířil.
Byl to Edward.
        „Je v pořádku Carlisle?“ Ptal jsem se ho.
        „Ano je, jen byl omráčen, za chvíli bude v pořádku.“ Ujišťoval mě Carlisle.
Edward se za chvíli probral.
Hledal jsem svou Alici.
Našel jsem jí, jak pálí s Esme a Emmettem těla.
Když Edwardovi bylo lépe, poděkovali jsme vlkům za spolupráci a šli jsme domů.
Když jsme dorazili, Alice s Bellou jeli pro holky.


                      KAPITOLA 11 ALICE
Nasedly jsme s Bellou do jejího auta a jeli k Charliemu.
Když jsme přišli, Charlie na nás překvapeně koukal.
        „Co tu děláte?“ Ptal se zmateně.
        „Jdeme si pro holky.“ Odpověděla Bella.
        „Ale, mě ve škole řekli, že jste si je vyzvedli.“ Odpověděl Charlie.
Podívali jsme se zmateně po sobě.
Nasedli jsme znovu do auta a jeli ke škole.
Naštěstí tam byl ještě školník.
        „Promiňte.“ Zavolala jsem na něj a on se otočil.
        „Prosím vás neviděl jste dneska, naše holky.“ Ptala se Bella.
        „Ano odcházeli dnes sami domu.“ Odpověděl.
Poděkovali jsme a jeli jsme domů. Tam na nás čekali kluci.
        „Tak kde jsou ty naše princezny?“ Ptal se Jasper.
        „To nevíme, Charlie byl ve škole a řekli mu, že jsme si je vyzvedli my.“ Řekla Bella.
Ostatní se na sebe podívali.
        „A pak jsme jeli ke škole a školník říkal, že šli sami domů.“ Doplnila jsem.
        „Holky by sami nikam nešli.“ Divil se Edward.
        „No právě, kam mohly zmizet?“ Řekla Bella.
Přemýšlela jsem  nad tím a dostala jsem vizi.
Lili stála před trůny ve Volteře.  Starší muž se jí na něco ptal, ale Lili mlčela. Syn k ní přistoupil a dal jí ruku na hrudník.  Lili zavřela bolestí oči a já cítila to samé co ona. Byla to silná bolest na hrudi. Nemohla jsem popadnout dech.
        „Alice, Alice!“ Zatřásl se mnou Jasper a překazil mi mou vizi.
        „Alice, ty si mě vyděsila.“ Řekl a posadil mě.
Ještě chvíli jsme se vzpamatovávala.
        „Je ti líp?“ Ptal se Jasper.
        „Ne není, Lili je ve Volteře a jeden z vůdců po ní něco chce a tak jí mučil, aby to z ní dostal.“ Řekla jsem a popadala dech.
        „Jaspere, cítila jsem to, co Lili. Mají schopnosti, teda alespoň ten jeden. Dokáže způsobit, tlak na hrudi a nemožnost dýchat. Lili se dusila, stejně jako já. Bylo to nepříjemné. Ale máme výhodu, dokáže to udělat jenom když se někoho dotkne.“ Řekla jsem Jasperovi.
        „Ale tebe se nedotýkal.“ Řekla Esme.
        „Cítím všechno co je ve vizi, dřív jsme to tak neměla, nevím, co se to se mnou stalo.“ Řekla jsem.
        „A viděla si Renessme?“ Ptala se mě naléhavě Bella.
        „Ne neviděla, promiň.“ Odpověděla jsem.
                
                          KAPITOLA 12 JASPER
Alice byla z vize vyčerpaná, chtěl jsem jí odvést, ale ona nechtěla.
        „Co budeme dělat, jak je odtud dostaneme?“ Ptala se Bella a byla strašně nervózní, musel jsem jí uklidnit.
        „Musíme počkat na další vizi.“ Řekla Alice.
Nechtěl jsem, aby dostala další vizi, když jsem viděl, jak jí to vysílilo.
Alice přemýšlela, co by mohli po ní chtít.
Chtěl jsem se s Alicí projít, ale ona dostala další vizi.
Bál jsem se, že to bude stejné jako před tím.
Čekal jsem, až vize skončí.
Alice byla překvapená a zároveň klidná.
        „Co si viděla.“ Ptal jsem se.
        „Ta upírka šla na Lili po dobrém a ptala se na ten medailonek co Lili nosí. Lili řekla od kať ho má. Že když byla malá, rodiče jí vzali na nějakej zámek v horách. Tam jí ho dali, aby ho chránila. Víc nevím.“  Řekla Alice.
        „Zámek, medailonek. Řekla alespoň kde ten zámek je?“ Ptal jsem se.
        „Zatím ne, ale asi to z ní chtějí dostat.“ Odpověděla mi.
Podíval jsem se na ostatní členy rodiny, jestli o tom něco neví.
        „Alice, jak ten medailon vypadá.“ Ozval se Carlisle.
        „No, byla na něm vyrytá nějaká kytka, myslím, že to byla růže.“ Odpověděla mu Alice.
Cítil jsem s Carlisla obavy.
        „Carlisle co o tom víš.“ Ptal jsem se.
        „Kdysi žila jedna smečka u vesnice Kolder. Byla  mocná a zlá. Pochytali několik dobrých upírů se schopnostmi a uvěznili je do hradu Bachštajn. Chtěli jejich schopnosti, aby byli silnější. Jedna žena se zamilovala do jednoho z upírů a dala mu syna. Ale, při porodu zahynula. Její muž proměnil syna v upíra. Smečka však byla lidmi vyvražděna, pokud vím tak přežil jen ten syn.“ Dovyprávěl Carlisle.
        „Co to má společného s touhle smečkou?“ Ptal jsem se ho. 
        „Moment, říkal jsi, že měl syna?“ Ptala se Alice.
Carlisle jen přikývl.
        „Ten hlavní vládce ve Volteře, není to ten syn, co přežil?“ Ptala se Alice.
        „Možná ano, ale jak zjistili, že má medailon Lili?“ Ptal jsem se.
        „Měli tam toho učitele, mohli to zjistit přes něj.“ Řekla Bella.
        „Hele a jak přišli Liliiny rodiče k tomu medailonu?“ Ptala se Rosalie.
        „To je fuk musíme dostat holky z Voltery. Řekla Alice.
                      KAPITOLA 13 ALICE
Rozhodla jsem se, že všichni odjedeme do Voltery zachránit Lili a Renessme.
Odešla jsem tedy s Jasperem do pokoje, abych něco sbalila.
Už jsem to skoro měla, když jsem dostala další vizi.
Ti tři z Voltery byli u zámku Dachštajn. Lili je vedla úzkou cestičkou kolem lesa, pak vize skončila.
Byla jsem unavená, tři vize za den bylo na mě dost.
        „Jaspere do Voltery se nejede.“ Řekla jsem.
        „A kam tedy?“ Ptal se a dal mi ruku kolem pasu.
        „Na zámek Dachštajn.“ Odpověděla jsem.
Jasper zavrčel.
        „Kolik máme času a kde to vlastně je?“ Ptal se.
        „Podle vize nám zbývají tři dny a Carlisle možná ví kde to je.“ Odpověděla jsem.
Šli jsme oba do Carlisovi kanceláře, informovat ho a zeptat se ho zda zná cestu k tomu hradu.
        „Ano znám tam cestu, pojedu když tak první.“ Řekl Carlisle.
Souhlasili jsme.
        „Jak dlouho se tam jede?“ Ptal se ještě Jasper.
        „Od nás dvě hodiny.“ Odpověděl Carlisle.
        „Dobře vyrazíme tedy zítra.“ Rozhodla jsem.
Esme se na mě tázavě dívala proč tak brzy.
        „Budeme mít náskok, lásko.“ Odpověděl jí na nevyslovenou otázku Carlisle.
Odešli jsme s Jasperem zpátky do ložnice a já dobalila věci.
        „Nechceš lovit?“ Ptal se Jasper.
„Ani ne jsem silná dost a ty?“ Podívala jsem se na něj tázavě.
        „Já bych se rád nakrmil. Budeme silnější.“ Odpověděl.
Přemýšlela jsem, kdy jsme lovili a nebylo to tak dávno.
Jasper se na mě, ale toužebně díval, chtěl být se mnou sám.
Vzali jsme se tedy za ruce a šli ven.
Stále jsem myslela na Lili. Chtěla jsem jí zpátky.
        „Alice, Lili zachráníme.“ Řekl z ničeho nic Jasper, jako by mi četl myšlenky.
        „Hmmmm.“ Neměla jsem moc náladu si povídat.
        „Alice, neboj.“ Políbil mě.
        „Nech mě Jaspere.“ Řekla jsem a hrubě jsem ho odstrčila.
Jasper se na mě překvapeně díval.
        „Promiň Jaspere, já nechtěla jsem jen vytočená a bojím se o ní.“ Omlouvala jsem se a dala jsem mu ruce na tváře a políbila jsem ho.
        „To nic Alice, jen si mě trochu rozhodila.“ Odpověděl.
Druhého dne ráno jsme vyrazili.
Carlisle jel první a poslední jel Emmettem.
Asi v půlce cesty jsme dostala vizi.
Byla jsem v úzké chodbě mezi kopkami. Byli tam uvěznění upíři. Zahlédla jsem tam nové vůdce Volteri, kteří hlídali naše holky. S nimi tam byli ještě tři upíři. Hlavní vůdce dal rozkaz, aby jednoho vězně vyvedli. Oni ho okamžitě poslechli. Vytáhli jednu upírku. Dva jí chytli za ruce a přinutili jí kleknout. Třetí upír k ní přistoupil a dal jí ruce na hlavu a začal se soustředit. Cítila jsem, jakoby ze mě něco s velkou bolestí odcházelo. Upírka křičela bolestí.
                       
                       KAPITOLA 14 JASPER
Alice začala křičet a celá se zkroutila.
Naštěstí před námi byla odbočka. Začal jsem blikat a posílat Edwardovi své myšlenky aby Carlisle zabočil.
Naštěstí to pochopili a tak jsme zajeli na odbočku.
Byla tam pumpa.
Zaparkoval jsem a já šel k Alici, která se už trochu uklidnila.
        „Proč jsme zastavili?“ Ptal se mě Carlisle.
        „Alice měla další vizi.“ Odpověděl jsem.
        „Jaspere, viděla jsem, jak berou ty schopnosti.“ Řekla vyděšeně.
Poslouchal jsem Alici, která nám to vysvětlila.
        „Ty mizerové.“ Rozčílila se Esme.
        „Musíme jet, nemáme čas.“ Řekla Alice.
Všichni jsme nastoupili do aut. Byli jsme už jen hodinu od tud.
Další hodinu Alice už naštěstí nic neviděla.
        „Alice, je ti lépe?“ Ptal jsem se.
Jen přikývla, vůbec nepromluvila.
Od té doby co se jí ty vize změnili, byla tiší než dřív. Trápilo mě to, nemohl jsem jí ani pomoct.
        „Už jsme skoro tam.“ Vyrušila mě.
        „Jo.“ Řekl jsem trochu nepřítomně.
Zaparkovali jsme blízko zámku na skrytém místě.
Večer jsme se domlouvali, jak zachráníme nevinné upíry a především naše holky.
        „Měli by jsme počkat, až tam budou, pak tam vpadnem.“ Řekla Alice.
        „Holky si vezmu na starosta já.“ Řekla Esme.
        „A my ostatní je zabavíme.“ Řekl jsem.
Druhý den nastal a my čekali, až přijdou.
Přišli hned ráno. Bylo jich šest. Lili s Renessme šli ve předu. Upírka sundala z krku Liliin medailonek a lehce odemkla vrata. Všichni tam vešli.
Opatrně jsme šli za nimi.
Když jsme tam vešli, zrovna vyváděli z cely tu upírku, kterou Alice nejspíš viděla. Volala o pomoc.
        „NECHTE JÍ.“ Zakřičela Alice.
Všichni se na nás otočili.
        „Mami.“ Zavolala, Lili a začala se bránit.
        „Kdo jste a co tady chcete.“ Ptal se jeden z upírů.
        „Jdeme si pro naše dcery.“ Řekla odvážně Bella.
        „Jak o nás víte?“ Zeptala se žena.
        „Viděla jsem vás.“ Řekla Alice a já se bál, že jim dojde, že máme také schopnosti.
Upírka, která byla obětí využila příležitosti, že si jí nevšímají a vytrhla se ze sevření.
To je rozhodilo a začala bitva. Esme odvedla holky do bezpečí.
Boj trval dlouho. Pral jsem se s jedním z upírů. Ten mě odhodil ke svému pánovy.
Pral jsem se sním, ale ten využil své schopnosti. Dal mi ruku na hrudník a já nemohl dýchat.
Trvalo to déle, ale  nikdo na něj skočil a srazil ho k zemi.
Byla to moje milovaná Alice. Když jsem se vzpamatoval, šel jsem jí na pomoc. Oba jsme ho společnými silami zničili.
Ostatní přemohli své protivníky. Vítězství bylo naše.
        „Díky Alice, zachránila si mi život.“ Řekl jsem Alici.
        „Není za co.“ Odpověděla mi.
Když jsme se rozhlížel, cely byli prázdné.
Šli jsme ven a tam na nás čekala Esme s holkama.
Lili se k nám rozeběhla.

        „Tak ráda tě zase vidím.“ Řekla Alice dojatě a přitiskla si Lili k sobě.
        „Kde jsou ty upíři?“ Ptal jsem se ostatních.
Najednou se za mnou něco šustlo a oni se tam objevili.
        „Děkujeme za vysvobození.“ Děkovala upírka která měla být zabita.
        „Není za co, kam teď půjdete?“ Ptal se Carlisle.
        „Tohle je náš hrad, kdysi nám ho vzali a uvěznili nás sem.“ Odpověděla upírka.

                    KAPITOLA 15 ALICE
„To nás moc mrzí.“ Řekla jsem.
        „Zajímalo by mě, kde vzala ta upírka můj medailon.“ Zavrčela.
        „Ode mě, nosila jsem ho.“ Řekla Lili.
Upírka se na ní podívala.
        „A Kde jsi ten medailonek vzala?“ Ptala se jí.
        „Rodiče mi ho dali, kdysi jsme tu byli na víletě.“ Odpověděla.
Upírka přimhouřila oči a prohlížela si jí.
        „Jak se jmenuješ?“ Ptala se.
        „Lili Cullenová, ale dřív jsem byla Kártrová.“ Odpověděla smutně.
        „Kártrová?“ Divila se upírka.
Nikdo z naší rodiny jsme nechápali, o co tady jde.
        „Tvoje matka se jmenovala Evelin vid?“ Ptala se.
Lili přikývla a podívala se na mě.
        „Kdysi jsem jí ho dala, znali jsme se, ale nevěděla, že jsem upíra. Chtěla jsem, aby ho ochránila, nebyl totiž jen od toho vězení, ale také od tajné chodby, která vede po hradem do našeho úkrytu.“ Odpověděla.
        „Proč jste jí ho tedy dávali?“ Ptala jsem se.
        „Byli jsme kamarádky, byl to dar aby, kdyby byli v nesnázích sem přijeli a schovali se tam.“ Odpověděla.
        „Moc to nezabralo.“ Řekla potichu Lili a rozplakala se.
        „Její rodiče zemřeli a předali jí ho.“ Vysvětloval Jasper.
Upírka jen přikývla. Už jsem toho měla dost a tak jsme se rozloučili a odjeli jsme domů.

Konečně jsem měla svou Lili zase u sebe v bezpečí. Byla jsem šťastná a Jasper též.

JASPER HALE


ALICE CULLEN


čtvrtek 26. června 2014

KRÁSNÁ ALICE


JE HEZKEJ


PŘI MĚSÍČKU


INFORMACE O OBRANĚ V BOJI S NOVOROZENCEMA

"ZA PRVÝ NIKDY JE NENECHTE, ABY VÁS SEVŘELI PAŽEMI, BLESKOVĚ VÁS ROZDRTÍ.
ZA DRUHÉ NIKDY JE NEZKOUŠEJTE ZABÍT TÍM NEJJEDNODUŠÍM ZPŮSOBEM. NEOTÁČEJTE SE K NEPŘÍTELI ZÁDY.

Alice a Jasper zajimavosti.

JASPER: Nemůže  se smířit s tím, že neovládá svou žízeň a, že Bella to tak zvládá.
JASPER: Alice,ovlivňování emocí a rvačky s bratry.
JASPER: Okamžitě pomůže Alici, když  má vize. Jinak je velmi tichý.

ALICE: Že se smířit s tím, že nevidí vlkodlaky a hybridy.
ALICE: Jasper, předpovídání budoucnosti, nakupovaní, rychlá jízda autem. 
ALICE: Je veselá a dává pozor na Jaspera

Hraní s lili


skvělé



krásné video


ŠATY ŠATY A ZASE ŠATY


středa 25. června 2014

LILI NA VÝLETĚ

Lili jela na školní výlet. Byla jsem moc ráda, že byla mezi dětmi a má kamarády.
  "Jsem rád, že máme na sebe dneska čas." Řekl Jasper a políbil mě.
  "Jo taky jsem ráda." Odpověděla jsem.
Jasper mě chtěl vzít na procházku, ale já dostala vizi o Lili.
Topila se.
   "BOŽE, LILI!!!" Zakřičela jsem.
   "Co je co si viděla." Ptal se vyděšeně Jasper.  
Nic jsem neřekla vylítla jsem nahoru vzala nějaké suché oblečení, ručník a v obýváku deku, pro Lili 
  "Alice co se děje?" Ptal se.
Popadla jsem Jaspera a vzala klíčky od auta a vyjeli jsme.
    "Alice řekni mi co se děje?" Řekl Jasper a začal mě uklidňovat.
   "Viděla jsem jak se Lili topí." Odpověděla jsem rychle a dupla na plyn.
Konečně jsme tam byli a hledali Lili.
    "Mamí, tatí." Slyšeli jsme jak na nás volá Lili.
Našli jsme jí jak jí učitelka zahřívá.
       "Lili není ti nic?" Ptala jsem se.
        "Je mi zima." Odpověděla plačtivě.
Lili byla celá modrá a zmrzlá, okamžitě jsem jí popadala a dala do auta. 
Přehodila jsem jí deku a připoutala do sedačky.
Seděla jsem u ní a Jasper řídil.

Konečně jsme byli doma. Šla jsem jí osprchovat a pak jsem jí vzala k rozdělanému krbu.
Jasper jí dal křeslo přímo ke krbu, aby se zahřála. Já jí udělala horké kakao a přinesla jsem jí ho.
   "Lili co se stalo?" Ptala jsem se.
Lili si cucla a řekla.
     "No Adam mě strčil do vody." 
Podívala jsem se na Jaspera.
     "Proč?" Ptal se Jasper.
    "No povídala jsem si s Veronikou a on k nám přišel a řekl, že jsme hloupé a oba nás strčil, Veronika spadla na zem, ale já spadla do vody." Chrlila ze sebe.
         "Trochu jsem se i napila, ale učitelka mě brzy vytáhla." Dodala.
         "Zítra tam nepůjdeš." Uklidňovala jsem jí.
         "Vůbec tam nepůjde." Zavrčel Jasper.
Souhlasila jsem.
Lili se na nás smutně dívala.
          "To ne mám tam kamarádku, prosím ne." Řekla Lili.
Nechtěla jsem jí tam pouštět a Jasper taky ne.¨
          "No, Lili zítra tě, ale necháme doma, ano?" Řekla jsem.

Lili kývla.
          "Jsem unavená mami." Řekla Lili a zívla.
Vzala jsem jí do náruče a s Jasperem jsme jí odnesli do postýlky, tam jsme sní zůstali dokud neusnula.
             "Jsem ráda, že je už v pořádku." Řekla jsem.
              "Já taky miláčku." Odpověděl Jasper a políbil mě.
Seděli jsme tam a hladili spinkající Lili.

ČEHO SE LILI BOJÍ


ALICE A JASPER KDE SE PODPORUJÍ


zalatíčka


Dokonalý pár