PRÁŠEK

ALICE

Přijela jsem s Rosalie a Bellou z obchoďáku, koupila jsem si nádhernou modrou mikimu s kapucou a všem jsem se jí v ní ukázala.

“Moc ti sluší lásko.” Řekl Jasper a políbil mě.

“Díky, nepůjdem na véču?” Zeptala jsem se prosebně a všichni řekli, že chtějí jít s námi a tak jsme souhlasili.

Šla jsem se umejt a převléct, vzala jsem si svou novou mikču a vyrazili jsme.

“Co si dáte?” Zeptal se nás číšní a já s Jasperem, jsme si dali laní krev.

Pomalu mě začala svědit horní polovina mého těla, nechtěla jsem, ale musela jsem se začít drbat.

“Co je s tebou lásko?” Zeptal se Jasper, když mé škrabání bylo intenzivnější.

“Nevím….strašně to svědí lásko.” Odpověděla jsem a stále se drbala.

Emmett se najednou dal do smíchu a Edward na něj vrhl nesouhlasný pohled.

“Alice, to jen tak nepřestane.” Řekl Emmett a dál hýkal smíchy.

“Emmette, to nebylo vtipné?”  Zavrčel Edward a já začínala být zoufalá.

“Co si mi to udělal?” Vykřikla jsem na něj.

“To je pomsta sestřičko, za tu rozteklou čokoládu v mé bundě.” Odpověděl Emmett.

“Jakou čokoládu….o tom já nic nevím.” Řekla jsem a rychle jsem si sundala mikinu, ale bylo to k ničemu.

“Emmette, ona s tím nemá nic společného to Rennessme.” Řekl Edward a Emmett se zastyděl.

“V tom případě se omlovám…po sprše to přestane.” Řekl Emmett.

“Co si jí tam dal?” Zeptal se Jasper naštvaně.

“Svědící prášek.” Přiznal se Emmett.

“Ty jsi fakt idiot.” Vyštěkl Jasper a šli jsme rychle domů kde jsem se umylala a  převlekla.

“Je ti líp?” Zeptal se Jasper, když jsem si k němu lehla.

“Jo, ale tohle Emmettovi nedaruju, vybral si špatnou obět.” Usmála jsem se laškovně a přemýšlela, co mu udělám.

konec