ALICE
Carlisle se vrátil domů z práce později než obvykle. Z jeho výrazu jsme poznali, že má starosti.
“Co tě trápí lásko?” Zeptala se po chvíli Esme.
Jen se na ní podíval a povzdechl si, Esme však na něj naléhala.
“V nemocnici mám na starostit dvě dívky, jsou to dvojčata. Trpí nevyléčitelnou nemocí.” Odpověděl sklesle Carlisle.
Esme ho soucitně pohladila. Bylo nám Carlisla i děvčátek líto.
Aby jsme Carlisle rozptýlili, bavili jsme se o něčem jiném.
Přemýšlela jsem, jak ty holčičky zachránit, když jsem dostala vizi. Dvě dívky ležely v postely a prožívaly upíří proměnu. Snažila jsem se soustředit hlavně na obraz a ignorovat bolestivé pocity z vize, díky Jasperově pomoci, to bylo snaší. Vize konečně po nějáké chvíli skončila.
Opět jsem začala vníma a cítila jsem, jak mě Jasper objimá.
“Co si vyděla, tvoje špatné emoce skoro nešli potlačit.” Řekl Jasper vyděšeně.
“Proměnu dívek.” Odpověděla jsem.
Druhý den nám Carlisle oznámil, že dívky zemřely, což nás zarmoutilo a Carlisle to těžce nesl.
Asi po týdnu mě Jasper vzal na lov, byla jsem mu za to vděčná, stále jsem myslela na tu vizi o dívkách.
“Miláčku, už se tím netrap.” Řekl Jasper.
“Jassi, stále nechápu, proč jsem to viděla, když je neznám.” Odpověděla jsem a dostala další vizi.
Carlislův kolega z práce Leo, který byl také upír, byl právě na lovu, kde ho zastavili Volturiovi.
“Porušil jsi naše pravidla, proměnil jsi své malé dcery. Moc dobře víš, že děti v jejich věku se nesmí měnit.” Řekla Jane ostře.
“Změnil jsem je, jinak by zemřely.” Hájil se Leo.
“Tvé dcery zemřou tak jako tak.” Odpověděla Jane a Felix ho zabil.
JASPER
Sledoval jsem Alici, která měla vizi a já hlídal její emoce.
Jakmile vize skončila, popadla mě beze slova za ruku a oba jsme utíkali domů.
“Kde je Carlisle?” Vyhrkla, když jsme dorazili domů. Byla velmi rozrušená a napjatá.
“Tady jsem.” Ozvalo se ze zhora.
Alice se mnou utíkala za Carlilsem.
“Co se děje Alice?” Zeptal se.
“Proč jsi mi neřekl, že ty dívky, které jsi měl v nemocnici, jsou dcery Lea a Nikol?” Řekla rozčileně.
“Jak jsi to zjistila?” Podivil se Carlisle.
“Oni nezemřely, Leo je unesl a proměnil. Volturiovi to zjistili a…” Řekla a sklopila oči.
“A co?” Vyzvídal Carlisle.
“Volturiovi právě Lea zabili, zrovna jsem to viděla.” Odpověděla Alice skroušeně.
Cítíl jsem, jak Carlisla naplnil smutek a nenávist vůči Volturiovím.
“A to není všechno, obávám se, že Volturiovi chtějí zabít i ty dívenky, musíme jim pomoct.” Řekla Alice.
“A Nikol je taky v ohrožení.” Povzdechl si Carlisle.
“Jak to myslíš?” Zeptal jsem se.
“Nikol, má totiž dar, umí zhypnotizovat koho chce.” Odpověděl Carlisle.
“Jestli jí Volturiovi získaj, dostanou nás všechny.” Řekla Alice.
Události posledních dnů mě začali zneklidňovat, navíc ostatní byli stále nervózní a já se je musel snažit uklidňovat. To jsem ještě nevěděl, co nás čeká.
Asi týden po tomto incidentu nás Alice infrormovala, že Nikol jde k nám i s dětmi.
Obával jsem se toho až k nám dorazí, nechtěl jsem mít výhrady, proti jejím dětem, ale jsou to čerství novorozenci od kterých nevíme, co udělají.
“Neboj se zvládneme to.” Uklidňovala mě Alice, ale já cítil i její strach a pochybnosti.
Druhý den po Alicině vizi, skutečně Nikol s dětmi dorazila.
Když jsem ty dívky uviděl, byly roztomilé. Černé, dlohé vlasy stažené do culíků, světle žluté šaty. Obě byly k nerozeznání, jediné, co kazilo, ty dětksé tváře, byli jejich oči zbarvené do ruda.
Esme a ostatní holky se nad nimi rozplívaly,ale já věděl, že pod dětskou tváří je skrytý démon.
Věděl jsem, že musím hlídat, ženy z naší rodiny, které neznali rizika. Jediná Alice, věděla, jak moc jsou nebezpečné.
ALICE
Od doby co u nás je Nikol z dětmi, byl Jasper stále v napjetí a nedokázal se uvolni ani na lovu.
“Omlouvám se Alice, že jsem stále tak nervózní a nedokážu se soustředit na nic jiného než na ty děti, bojím se, že někomu ublíží.” Řekl Jasper, já se na něj usmála a pohladila ho.
“To nic, také se mi nelíbí že jsou tady. Navíc mám strach o Esme a ostatní, moc si je idealizují. Vídí v nich jen normální děti.” Řekla jsem Jasperovi.
“Já vím, nejvíc se bojím o Esme. To co cítí k těm dětem jí může ublížit.” Řekl Jasper s napětím.
“Tak Esmeniny emoce potlač.” Navhrla jsem a Jasper se na mě sohlasně podíval.
Vrátili jsme se domů a Jasper se začal soustředit na Esme.
“Kde jsou holky s Nikol?” Zeptala jsem se po chvíly.
“Šly na lov.” Odpověděl klidně Edward.
Sedla jsem si k Jasperovi, který se na mě nejistě podíval. Nikol sice dcery učila na zvířecí krev, ale přesto jsme měli obavy, které se brzy vyplnili.
Dostala jsem vizi, jak dvojčata napadly mladého muže a začaly se krmit, Nikol už tomu nemohla zabránit.
“Jassy…holky právě zabily člověka.” Vykřikla jsem.
“Můžem tomu ještě zabránit?” Zeptal se Jasper nadějně.
“Ne.” Odpověděla jsem sklesle.
Všichni se na mě zděšeně podívali.
“Já jim tak věřila.” Špitla Esme.
“Já vím Esme, já taky.” Utěšil jí Carlisle.
Brzy se Nikol s dívkama vrátila.
“Omlouvám se, byly rychlejší.” Řekla Nikol, jako by věděla, že o všem víme.
“Nevyčítej si to, jsou to novorozenci, občas udělají chybu.” Uklidňoval jí Jasper a já věděla, že náráží i na sebe, moc dobře věděl, jak je to pro ně těžké.
JASPER
Nikol si stále vyčítala, že neuhlídala své dcery, ale já jí uklidňoval, že se časem naučí ovládat svou touhu, po lidské krvi.
Musel jsem se pro sebe usmát, vždyť ani já se neumím pořádně ovládat.
Nikol začala zvažovat, že od nás odejde, ale já jí to neschvaloval. Jestli bude sama, nezvládne své děti.
“Nemůžu tu zůstat, ohrožujeme vás.” Řekla Nikol.
“Když u nás zůstaneš spíš je uhlídáme a nebude tolik nevynných obětí, než kdybys byla na ně sama.” Řekla Alice.
“Kéž by tu by Leo.” Povzdechla si Nikol.
Než Nikol stihla odejít, oběvili se u nás Volturiovi.
Všichni jsme byli ve střehu.
“Konečně jsme tě našli.” Usmála se Jane.
“Jane…” Carlisle chtěl ještě něco říct, ale ona ho přerušila.
“Neboj se, dnes nemáme zájem o vás.” Řekla Jane a podívala se na Edwarda, Bellu a Alici.
“Chceme Nikol a děti.” Dodal Alec.
Vyděl jsem, jak se dívky tisknou k Nikol a neví, co se děje.
“Půjdeš s námi i děti.” Rozkázala Jane.
Nikol se na nás podívala a tím se s námi loučila.
“To šlo snadno.”Usmál se Dimitrie.
Nikol nám poděkovala, vzala dívky za ruce a dobrovolně odešla s Volturiovíma.
Nemohl jsem uvěřit, jak snadno jim podlehla.
Všichni jsme byli napjatí a nešťastní, Alice se je snažila sledovat.
Povídal jsem si s Carlislem, protože byl stále smutný, že jsme Nikol a dětem nezajistili bezpečí.
Cítil jsem z Alice špatné emoce, otočil jsem se k ní a vyděl jak se zhroutila do křesla. Okamžite jsem byl u ní.
“Co se stalo?” Zeptal jsem se, ale Alice byla v šoku.
“Aro, odstoudil děti k smrti. Nikol je chránila svou schopností. Zhypnotizovala Volturiovi.” Odpovídala Alice, ale znovu dostala vizi.
Hlídal jsem jí, vize byla silná a Alice byla ve velkém napětí. Když vize skončila, nebyla schopná, říct nám, co viděla.
“Dimitrie, který tam před tím nebyl, překazil Nikol schopnost, když jí srazil na kolena. Aro, se rychle vzpamatoval a nakázal Jane a Alecovi, aby zabily děti, před bránící se Nikol. Ve zlosti zabil i ji.” Řekla Alice vyčerpaně.
Všichni jsme byli v šoku.
“Aro toho bude jistě velice litovat, že zabil upírku s darem, který by mu byl prospěšný.” Řekl Edward a Alice přikývla.
Už dlouho jsem nenáviděl Volturiovi, ale protože zabili další naše přátelé, má nenávist ještě vzrostla. Nejhůře z naší rodiny to nesl Carlisle. Leo a Nikol, byli jeho dlouholetými přáteli a jejich smrt těžce nesl.
KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat