SÁRA

ALICE

Jasper byl ve velmi  dobré náladě, protože právě opět zvítězil nad Emmettem. Dostala jsem rychlou vizi, že mě Jasper chce pozvat na večeři.

“Jak to, že vždy vyhraješ?” Prohodil Emmett.

“Léta skušeností.” Odpověděl Jasper s nepatrným úsměvem na rtech.

Jasper ke mě přišel a objal mě kolem pasu, posílal do mě tolik lásky, až to bylo nemožné. Cítila jsem se tak skvěle.

“Půjdeme na tu večeři?” Zeptala jsem se laškovně.

“Ty mi nedovolíš tě někdy překvapit.” Zažertoval Jass  a já se šla připravit.

Vzala jsem si na sebe své sytě červené šaty a k tomu jsem si vzala bílou kabelku.

“Jsi nádherná.” Pochváli mě Jasper a odvedl mě do auta.

Za čtvrt hodiny jsme byli na místě, když jsme vztoupili do reustare ihned se nás ujal majitel restaurace.

“Dobrý večer pane Hale, jak jste si přál, zarezervoval  jsem vám v zadu dvě útulná místa.” Řekl majitel a zavedl nás tam.

“Dáte si jako obvykle, vaší oblíbenou - divočáka?”

“Ano dám si jí rád, co ty dráhá?” Zeptal se Jasper.

“Hmmm…dám si take z divočáka.” Odpověděla jsem a majitel odešel.

“Copak máme za příležitost, že by vítězství nad Emmettem?” Usmála jsem se.

“To tě nemůžu pozvat jen tak drahá? Chci být s tebou, taky někdy sám.” Řekl a políbil mě.

Brzy nám přinesli naší obědnávku a my si přiťukli na naší lásku.

Povídali jsme si, když jsem dostala vizi. Jeden z párů v restauraci se začal hádat, žena chtěla odejít, ale muž jí chtěl zastavit a vrazil jí facku.

“Alice vše v pořádku?” Zeptal se Jasper a stiskl mi ruku.

Rozhlédla jsem se po restauraci, když jsem zahlédla pár z mé vize, žena se právě zvedala k odchodu. Vymrštila jsem se ze sedačky a běžela k onomu páru.

“Budeš mě poslouchat mrcho!” Vykřikl a chtěl ženu udeřit, rychle jsem jí odstrčila a dostala facku místo ní.

V tu chvíli přiběhl Jasper, chytl muže pod krkem a přitiskl ho ke zdi.

“Copak  tě neučili slušnému chování!” Vykřikl Jasper  a já mezítím uklidňovala ženu, která měla dostat facku.

“Vypadněte odtud.” Dodal Jasper a pustil ho.

“Ještě si to spolu vyřídíme Sáro!” Řekl a urychleně odešel.

Jasper ihned přišel k nám.

“Co tě to napadlo, není ti nic?” Zeptal se Jasper starostlivě.

“Jsem v pořádku Jaspere.” Odpověděla jsem a oba jsme pohlédli na Sáru.

“Děkuji vám za pomoc, jen nevím, co teď budu dělat.” Posmutněla.

Čím víc jsem se na Sáru dívala, tím víc mi připomínala Esme.

“Půjdete s námi, u nás budete v bezpečí.” Řekla jsem a Jasper zaplatil a odjeli jsme domů.

JASPER

Snažil jsem se Sáru uklidnit, ale byla velmi rozrušená.

“Moc mě mrzí, že vám ublížil, už dlouho jsou mezi námi neschody, ale né vždy to tak bylo, do doby, než jsem se dozvěděla, že byl už jednou ženatý a svou ženu zabil.” Vyprávěla Sára.

“Ten příběh mi někoho připomíná.” Řekla Alice a podívala se na mě.

“Máš pravdu s Esme si budou rozumnět.” Přitakal jsem.

Odvezli jsme jí k nám domů, kde jsem jí představili ostatním.  

Sára nám řekla, že chce od manžela už delší dobu utéct  a tak Carlisla napadlo, aby si změnila identitu a odjela odtud.

“Jaspere, Alice, zařídíte falešné doklady?” Zeptal se Carlisle a my přikývli a jeli za Jenksonem.

“Moc rád vás opět vidím.” Řekl J, když jsme přijeli na smluvené místo.

“Potřebujeme od vás pomoc. Chceme pas a občanku do zítra.” Řekl Jasper a podal mu fotografii se jménem.

“Jestli to chcete do zítra, bude to draší.” Řekl J.

“Peníze nehrajou roli, hlavně to udělejte, co nejdříve.” Řekl Jasper výhružně a dal mu zálohu.

“Jistě pane Hale.” Usmál se J a my odjeli.

“Proč jsi na něj vždy tak…přísný?” Zeptala se Alice a já se usmál.

“Alice, s těmahle lidma se jinak jednat nedá…věř mi, mám své zkušenosti.” Odpověděl jsem jí a vrátili jsme se domů.

“Je vše zařízené?” Zeptal se Carlisle.

“Zítra to bude hotové.” Řekl jsem a Alice jen přikývla.

Povídali jsme si se Sárou, když Alice ztuhla a dívala se do prázda, věděl jsem, že má vizi.

Když vize zkončila, podívala se na Sáru.

“Sáro, váš muž vás hledá, byl u Nikol.” Řekla Alice a já cíti, jak se Sára vylekala.

“Je to moje sestra, neublížil jí?” Zeptala se Sára.

“Ne, jen vás tam hledal.” Odpověděla Alice.

Druhý den mi volal J, že doklady jsou hotové, zajeli jsme pro ně s Alici.

“Je tam všechno.” Řekl J a my si to zkontrolovali.

“Děkujeme, tady máte svou doměnu.” Řekl Jasper a podal mu obálku.

 J. Jenks si zkontroloval obálku, poté se usmál a my odjeli domů.

ALICE

“Máme to!” Vykřikla jsem, když jsme dorazili domů.

“Tady, jeden pas a občanka.” Řekl Jasper a předal Sáře doklady.

Sára se na nás děkovně podívala, ale mě přišlo, že je smutná.

“Děje se něco?” Zeptala jsem se.

“Vím, že jsem vás už hodně optěžovala, ale mohli by jste tohle předat sestře? Už jí asi neuvidím.” Prosila Sára a podala mi dopis.

“Jistě předáme jí to.” Uklidnila jsem jí.

“Už víte kam pojedete?” Zeptal se Jasper zvědavě.

“Do Skotska, mám tam přátelé, kteří mi pomůžou.” Odpověděla Sára.

Sára chrěla odjet co nejdříve, tak jí Esme dala pár svých věcí za které byla Sára vděčná.

Aby jsme měli jistotu, že Sára v pořádku odjede, rozhodli jsme se s Jasperem, že jí odvezeme na letiště.

“Ještě jednou vám za vše moc děkuji.” Řekla Sára, když nastupovala do letadla, které mířílo do Skotska.

“Teď už snad bude v bezpečí.” Řekla jsem Jasperovi s úlevou.

“Určitě Alice, tam jí hledat nebude.” Uklidnil mě Jasper a odjeli jsme domů.

Vrátili jsme se domů a všem jsme řekli, že je Sára v bezpečí.

Esme mě poprosila, zda bych s ní nejela koupit nějáké oblečení.

“Ovšem Esme.” Odpověděla jsem ochotně a obě jsme odjely do města.

Vybraly jsme několik šatů, pár drobností a Esme to šla zaplatit,  já se ještě koukala na jedny šaty, když jsem dostala vizi, že Sářin muž napadl Esme.

Rychle jsem se podívala na Esme a vyděla, jak se k ní zezadu blíží onen muž. Rychle jsem se rozeběhla k Esme, ale už bylo pozdě.

“SÁRO!” Vykřikl a hrubě Esme otočil k sobě. Vyděla jsem, jak se Esme lekla a začala se bránit.

“NECHTE JÍ!” Vykřikla jsem a stoupla si vedle ní.

“To není vaše žena.” Dodala jsem a on Esme pustil a nenávistně se na mě podíval.

“Vás už jsem viděl, kde je moje žena?” Zeptal se.

“Ta už se k vám nevrátí, je v bezpečí.” Odpověděla jsem hrdě, ale on mě chytl za ramena a zatřásl se mnou.

“KDE JE?” Zeptal se znovu.

Jen jsem mlčela a dívala jsem se mu do očí.

“JÁ SI JÍ NAJDU.” Řekl a zmizel v davu.

“Není ti nic Esme?” Zeptala jsem se.

“Nic mi není, chci za Carlislem.” Odpověděla Esme a odjely jsme domů.

JASPER

Když se holky vrátily cítil jsem z nich nervózitu a strach. U Esme to bylo mnohem silnější.

“Holky co se stalo?” Zeptal jsem se.

“Našel nás, myslel si, že jsem Sára.” Odpověděla Esme a přitiskla se k Carlislovi.

“Neublížil ti?” Zeptal se Carlisle.

“Nic mi není, Alice mi pomohla.” Řekla Esme s úsměvem.

“Snad jí nenajde.” Řekl Carlisle.

“Určitě ne, nemá tušení kde je.” Uklidnila ho Alice.

Večer jsme si všichni povídali, když Alice dostala vizi. Brzy jsem z ní cítil strach a nenávist, která narůstala.  Náhle vykřikla a stočila se do mé náruče.

“To není možné?” Řekla zmateně.

“Co není možné?” Zeptal jsem se.

“Sestra Sáry, právě zapálila dům, kde bydlel Sářin mánžel a on v něm zůstal.” Vysvětlila a podívala se na mě.

“Pomstila svou sestru a vy jste v bezpečí.” Řekl jsem.

“Máš pravdu, ale takhle jsem to nechtěla.” Odpověděla Alice.

“To nikdo z nás.” Řekl Carlisle a Esme ho políbila.

KONEC