ZAJETÍ JASPERA

                               ALICE

Cullenovi šli sami na lov. Já s Jasperem jsme zůstali sami doma. Seděli jsme před domem na schodech a povídali jsme si. Jasper mě něžně políbil a vtiskl mi malou krabičku do ruky.

        „Otevři to.“ Usmál se na mě.

Pomalu jsem jí otevřela, byl tam zlatý řetízek se srdíčkem.

Nevěděla jsem, co mám říct, byla jsem překvapena.

        „Jazzy…to je překrásný.“

Jasper si ho vzal a připnul mi ho na krk.

Chtěla jsem ho políbit, ale on zpozorněl.

        „Jazzy, co se děje?“ ptala jsem se, ale sama jsem cítila tři neznámé pachy.

Jasper si přede mě stoupl, aby mě chránil.

Z lesa vyšli tři postavy, dvě ženy a jeden muž.

        „Co tady chcete?“ Zavrčel Jasper a stoupl si do obranného postoje.

        „Překvapuje mě, že nás ještě poznáváš.“ Zasmála se jedna z nich.

        „Půjdeš s námi!“ Rozkázala jedna z nich.

        „NIKDY LUCI!!“

Luci se podívala na chlapce, který byl s nimi.

On se podíval na Jaspera a pak na mě.

Chtěla jsem k Jasperovi, ale moje tělo mě neposlouchalo, jako by mi někdo bránil v pohybu.

Dívala jsem se na Jaspera, kterého Luci a Nettie popadly a odvlekly ho pryč. Nemohla jsem mu nějak pomoc, stále jsem byla jak přikovaná, jen jsem se dívala, jak moje jediná láska mizí pryč.

Najednou jsem slyšela hlasy ostatních členů mé rodiny. Poslala jsem Edwardovi pár myšlenek, aby mi pomohl.

        „Bello štít na Alici.“ Rozkázal Edward.

Za chvíli jsem ucítila volnost, rozeběhla jsem se směrem, kterým odvlekly Jaspera, ale někdo mě chytil zezadu.

        „NE, NE, PUST MĚ, PUST MĚ PRPOSÍM.“ Bránila jsem se Edwardovo sevření.

        „Alice, uklidni se, vím, co se stalo. Zachráníme ho no tak klid.“ 

Stále jsem se bránila, ale nakonec jsem povolila a klesla k zemi.

        „Alice, klid to bude dobré.“

        „Já ho chci zpátky, Edwarde, proč ho odvedli, proč?“ Vzlykala jsem a Edward mě chlácholil.

                                JASPER

Seděl jsem spoutaný v autě.

        „Co po mě chcete?“

        „Jaspere chceme, abys nám pomáhal vycvičit několik novorozenců a získal jiná území.“ Řekla Luci.

        „VY JSTE SE SNAD ZBLÁZNILY NE?“ Zavrčel jsem.

        „Ne nezbláznily.“ Smála se Nettie.

        „Jestli to neuděláš, už nikdy neuvidíš svou milou.“ Řekla Luci.

Zarazil jsem se, věděl jsem, že svou hrozbu uskuteční, když je neposlechnu a to jsem nemohl dopustit.

Odvezli mě do Texasu a vzpomínky na mou děsivou minulost se oživili.

Nettie s Luci mě odvedli na místo, které vypadalo jako vojenská základna. Všude byli hlídky, aby nikdo neunikl.

        „Nemyslete si, že je vám budu i měnit.“  Řekl jsem rozhodně.

        „O to se postaráme my, ty je budeš jen cvičit, abychom mohli získávat jiná území.“ Uklidnila mě Luci.

Jeden z nižších upírů mě odvedl do jednoho z pokojů, kde mě zamkl.

Byla to malá místnost jen s postelí, skříní a stolkem.

Lehl jsem si na postel a vzpomínal na svou Alici.

Z myšlenek mě vyrušilo odemykání dveří.

Přišel pro mě upír, který mě měl na starosti.

        „Pojď se mnou!“ Rozkázal mi a já ho poslechl.

Vedl mě chodbou na dvůr a nakonec mě zavedl do veliké haly, kde na mě čekala Luci se  skupinou novorozenců.

Cítil jsem z nich strach a respekt vůči Luci.

        „Jaspere, tohle jsou nováčci, které budeš cvičit a vy ho budete poslouchat je vám to jasné?!“ Obrátila se k novorozencům.

Ty jen strachy přikývly. Luci šla pak ke mně a potichu mi řekla.

        „Snaž se Jaspere, nebo to Alice odnese.“

Byl jsem vzteky bez sebe. Nemohl jsem, ale nic dělat.

Luci pak odešla a já s nimi zůstal sám.

                                     ALICE

Seděla jsem v jeho pracovně a hrála si s řetízkem, který mi dal. Doufala jsem, že je v pořádku a myslela na to, co po něm chtějí.

Vzpomněla jsem si, že mi Jasper, kdysi vyprávěl o třech ženách, které kdysi jel zachránit. Maria, která byla jedna z nich, ho změnila.

        „Nettie a Luci se od ní oddělili po pár letech.“ Proběhli mi hlavou jeho slova a došlo mi, kdo mi ho odvedl.

Četla jsem si jednu z jeho oblíbených knih, když jsem ho uviděla.

Stál venku a proti němu neznámí upír stál upír. Hleděl na něj. Najednou mi tělem projela šílená bolest.

Jasper se zhroutil k zemi a křičel bolestí.

Naše těla byla v jednom ohni. Nešlo to vydržet.

Slyšela jsem, jak křičím zároveň s ním.

V tom na mě někdo volal a třásl se mnou.

        „Alice… prober se.“ Křičel Edward.

Ještě chvíli to trvalo, než jsem se probrala.

        „Edwarde?“ Hlesla jsem smutně.

        „Vím, co jsi viděla.“ Řekl a pomalu mě zvedl.

        „Nechceš k nám?“ Ptal se Edward.

Sedla jsem si zpátky do křesla a Edward to pochopil.

Slyšela jsem potom ostatní jak si o mně a Jasperovi povídají.

Druhý den jsem se rozhodla jít za ostatními.

Hrála jsem si s Renessme, ale nedokázala jsem se soustředit, stále jsem myslela na Jaspera.

Zaslechla jsem Bellu, jak říká.

        „Ještě že tě tady mám Edwarde, miluju tě.“

Když jsem je tam viděla, přepadl mě takoví smutek, že jsem musela pryč. Znovu jsem se zavřela do jeho pracovny. Schoulila jsem se do křesla a vzpomínala na krásné chvíle s Jasperem.

                                        JASPER

Každý den jsem trénoval novorozence, Luci byla velmi spokojená. Když jsem byl sám, myslel jsem na Alici.

        „Kéž bych jí mohl dát nějakou správu, že jsem v pořádku.“ Pomyslel jsem si.

Už jsem byl v Texasu měsíc a začínal jsem být zase slabý.

Prosil jsem Luci, aby mě pustila lovit.

        „Dobrá, ale půjde s tebou zase doprovod.“ Usmála se Luci vítězně.

Moje šance na útěk se rozplynula.

Šel jsem tedy za doprovodu dvou nejsilnějších upírů lovit.

Lovil jsem dlouho, abych byl co nejsilnější.

Pak jsem šel znovu trénovat novorozence.

Uprostřed tréninku nás vyrušila Luci.

        „Jaspere už jsi tu měsíc a já chci získat další území, chci, aby tahle skupina šla se mnou pod tvým vedením.

        „Ale Luci, tihle novorozenci ještě nejsou připraveni na takový boj.“ Řekl jsem, abych zhatil její plán.

Luci už si totiž chtěla podmanit další území.

Věděl jsem, že dojde ke ztrátám na obou stranách. To znamenalo další trénink nových upírů. 

 Luci dala na mou radu, věřila mi. Byl jsem rád, alespoň nemusím zase cítit, ty strašné emoce. Když odešla, pokračovali jsme v tréninku. 

                                    ALICE

Už uběhl měsíc od té doby co je Jazz pryč. Strašně mi chyběl.

Měla jsem o něm informace jen z vizí.

Někdy jsem viděla, jak trénuje novorozence, ale nejhorší vize, která se mi stále vracela, byla ta, že Jaspera mučí.

Pořád jsem na to myslela, proč by ho trápili, když chtějí, aby jim trénoval novorozence?

Šla jsem se tedy poradit s Edwardem, který byl v obýváku.

        „Můžu s tebou mluvit?“ Prosila jsem ho.

Edward přikývl a já mu poslala svoje myšlenky.

        „Ano Alice, je to možné, někdo ti posílá nepravdivé vize, abys byla slabá a nemohla Jaspera zachránit.“ Odpověděl mi.

        „Vím, že je v Texasu, ale nevím kde přesně.“ Řekla jsem.

Po pár dnech mi přišli další dvě vize a já s jistotou věděla, kam Jaspera odvedli.

        „Pojedu s tebou.“ Navrhl mi Edward, když jsem mu to řekla.

Souhlasila jsem a tak jsme se chystali na cestu.

Bella ho nechtěla pustit, ale když mě viděla, jak trpím bez Jaspera, souhlasila.

Nastal den odjezdu a já se těšila, až Jaspera uvidím.

        „Můžeme vyrazit?“ Ptal se Edward.

Chtěla jsem říct, že ano, ale dostala jsem tu nejděsivější vizi.

Seděla jsem v místnosti a na sobě jsem měla bílou košily. Někdo si se mnou povídal.

        „Je vám dnes lépe Alice?“ ptal se muž v bílém plášti, který seděl proti mně.

        „Ano, je.“ Odpověděla jsem.

Poté si se mnou ještě povídal, ale pak mě odvedl do malé osvětlené místnosti.

Tam se mě ujali jeden doktor a tři sestřičky.

Moc dobře jsem věděla, co mě čeká.

Chtěla jsem utéct, ale oni mě chytili a položili na stůl, kde mě přivázali. Pak už jsem jen cítila nesnesitelnou bolest.

        „Alice, Alice, probuď se.“ Volal na mě mužský hlas.

Otevřela jsem oči, všechno mě bolelo, byla jsem jak zmlácená a neměla sílu něco dělat.

        „Jazzy…“ Volala jsem.

        „Nee, Alice, uklidni se. Je ti líp?“ Ptal se ten hlas a já se zklamání poznala, komu patří. Byl to Edward.

        „Kde to jsem?“ Ptala jsem se.

        „Doma, měla jsi vizi Alice.“ Odpověděl mi můj bratr.

Jen jsem přikývla, ale pak jsem si vzpomněla, že jsme chtěli odjet.

        „Musíme za Jasperem.“ Vyhrkla jsem a chtěla vstát, ale neměla jsem sílu.

Edward něco říkal, ale já ho nevnímala, znovu jsem omdlela vyčerpáním.

                                     JASPER

Byl jsem zamčený ve svém pokoji a vzpomínal na Alici, když za mnou přišla Luci a Nettie.

        „Jaspere, za dva dny, chceme napadnou vedlejší území.“  Řekla Nettie.

        „Chci, aby si zintenzivnil trénink a dokončil ho!“ Rozkázala Luci.

Jen jsem přikývl a šel jsem ihned trénovat.

Sledoval jsem, jak trénují a byl jsem s nimi velmi spokojen.  

Chtěl jsem využít války k útěku.

Přerušil jsem trénink, abych jim něco sdělil.

        „Poslouchejte, všichni víte, co vás za dva dny čeká. Vím, že vyhrajete, ale boje o jiná území se budou opakovat a někteří z vás padnou. Luci a Nettia vás i mě jen využívají. Je třeba se jich zbavit, aby jste mohli žít lepší život, jako já.“

        „Copak existuje lepší život?“ ptal se jeden novorozenec.

        „Ano, já mám lepší život, ale daleko. Mám svou lásku, která na mě čeká, kvůli ní jsem tohle vzal. Vyhrožovali, že jí už jí nikdy neuvidím.“ Dořekl jsem smutně.

Všichni se na mě podívali a souhlasili se mnou.

        „Jak je, ale zničíme?“ Zeptala se mě jedna upírka.

        „Využijeme války, která nás čeká. V boji je zabijete. Luci jistě bude bojovat s vámi, když jí zabijete, Nettie se bude chtít pomstít, musíte zabít i ji a budete volní.“

Plánovali jsme.

Dva dny uběhli jako voda. Moji novorozenci se chystali na náš plán.

        „Doufám, že si je dobře vytrénoval.“ Řekla Luci, když jsme šli na bojiště.

        „Samozřejmě, copak mi nevěříš?“ Ptal jsem se.

Jen se ušklíbla.

Všichni jsme byli připravení na povel Luci.

Boj konečně začal. Probíhalo to podle našeho plánu.

Upír z cizí smečky napadl Luci a moji novorozenci se k nim přidali.

Luci byla zděšená, nechápala co se děje.

Nettie jí šla na pomoc, ale obě v boji padly.

Můj plán vyšel dokonale a já byl volný.

Novorozenci, které jsem vycvičil, se přidali ke smečce, proti které jsme bojovali.

Lesem jsem se dostal k nejbližšímu letišti.

Koupil jsem si lístky do Forks.

Cesta trvala několik hodin, nemohl jsem se dočkat, až uvidím svou milou Alici, tolik mi chyběla.

Těšil jsem se, až jí budu mít znovu u sebe v náručí, až bude zase pod mou ochranou.

                                       ALICE

Uběhli dva dny od mé silné vize, byla jsem ještě moc slabá na to, abych jela do Texasu za Jasperem. Tolik mi chyběl.

 Seděla jsem venku na schodech, když jsem dostala vizi, ale byla krátká. Viděla jsem neznámé letiště a letadlo.

Nechápala jsem, co to mělo znamenat.

Bála jsem se, že je Jasper v nebezpečí a že mám za ním letět.

Vyběhla jsem do pokoje a začala balit. Bylo mi jedno, jak moc mi to rozmlouvají, ale já za ním musím.

Už jsem měla sbaleno, když jsem uslyšela ten nejkrásnější hlas.

        „Kam se chystáš miláčku?“

Otočila jsem se a nemohla uvěřit vlastním očím.

Stál tam můj milovaný Jasper. Díval se na mě těma krásnýma očima.

        „Je to sen nebo skutečnost?“ Ptala jsem se sama sebe.

Jasper přistoupil ke mně a chytil mě za ruce.

Dech se mi zrychlil a on mě jen jedním pohledem ujistil, že je to skutečně on.

        „Jaspere…tolik si mi chyběl.“ Usmála jsem se a objala ho.

        „Ty mě taky, ale už jsem tady a neopustím tě.“ Svíral mě v náručí a já se po měsíci cítila zase šťastná.

        „Ale co když se Luci a Nettie, vrátí?“ Strach mě pohltil.

        „Nevrátí, jsou mrtví.“ Řekl a uklidnil mě.

Jasper mi po chvíli řekl, proč ho odvedli a že mu vyhrožovali, že mě nikdy neuvidí, když to nesplní.

        „Celou tu dobu jsem plánoval, jak se k tobě vrátím, příležitost se naskytla až při bitvě. Moji novorozenci mi moc pomohli je zabít, pak už jsem jel za tebou.“

Řekla jsem Jasperovi o vizích, kde jsem viděla, jak ho mučí.

Byl překvapen a zděšen.

        „Alice nic takové se nedělo… ale měli tam jednu upírku, která uměla poslat nepravdivé vize. Dost jí využívali.“ Řekl Jasper naštvaně.

        „Ale, teď už jsi tady a můžeš mě ochránit.“

Řekla jsem a políbila ho.

Celou noc jsme se líbali a mazlili.

NÁŠ SMUTEK SE PROMĚNIL V LÁSKU A ŠTĚSTÍ NA       VĚKY.